zpět nahoru
znak

Obec Bystřička 

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky | Seznam vodních toků | Odtokové poměry | Hydrologie | Analýza časových možností | Druh a rozsah ohrožení | Opatření před povodní | Stupně povodňové aktivity

Věcná část

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky zájmového území

Obec Bystřička patří do působnosti ORP Vsetín a je součástí Sdružení Valašsko-Horní Vsacko, do kterého patří celkem 9 obcí: Bystřička, Halenkov, Hovězí, Huslenky, Janová, město Karolinka, městys Nový Hrozenkov, Velké Karlovice a obec Zděchov. Rozloha katastrálního území obce činí 95,15 km2 a rozkládá se cca 14 km severně od Vsetína. Střed obce leží v nadmořské výšce kolem 440 m n.m.

Obec se nachází v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek. Půdy jsou v obci převážně jílovité a štěrkopískovité. Skladba půdy dává předpoklad vzniku častých sesuvů při podmáčení a tím i možnosti ovlivnění přirozené povodně.

Rozdělení srážek v průběhu roku má kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Dlouhodobý roční úhrn srážek obecně stoupá se zvětšující se nadmořskou výškou (Javorníky, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Hostýnské vrchy). Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, v Beskydech leží sníh někdy až do konce května. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje ve středních polohách 40 až 60 cm a v Beskydech přes 100 cm. Období tání není pravidelné, tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna.

Celé zájmové území Sdružení VHV je odvodňováno řekou Bečvou která se vlévá se do řeky Moravy. Toky v tomto území mají charakter horních částí toků - rychlý odtok vody z povodí a masivní pohyb splavenin.


Z hlediska hydrologických poměrů mohou prakticky nastat podmínky pro vznik povodní:

  • v lednu až v březnu – způsobeno táním sněhu
  • v květnu až v srpnu – způsobeno dlouhodobými srážkami.

V ostatních měsících je vznik povodně méně pravděpodobný, ale není vyloučen.

Zejména může docházet ke vzniku bleskových povodní, v důsledku intenzivních srážek na relativně malém a předem nepředvídatelném území.

Území obce se nachází v povodí řeky Bečvy. Obcí Bystřička protéká potok Bystřice, do které je zaústěn významnější levostranný přítok Růžďka.


Seznam vodních toků na území obce

Název toku (č. hydrologického pořadí) ID toku Recipient Správce toku
Vsetínská Bečva - hlavní tok (4-11-011) 404 410 000 100 Bečva Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno
Závod Horní Morava, U Dětského domova 263, 772 11 Olomouc
Přímý výkon správy - Provoz Valašské Meziříčí, Hemy 21, 757 01 Vlašské Meziříčí
Bystřice - pravostranný přítok (4-11-01-088) 405 210 000 100 Vsetínská Bečva Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno
Závod Horní Morava, U Dětského domova 263, 772 11 Olomouc
Přímý výkon správy - Provoz Valašské Meziříčí, Hemy 21, 757 01 Valašské Meziříčí
Růžďka - levostranný přítok (4-11-01-089) 405 280 000 100 Bystřice Lesy ČR, s.p., ST - oblast povodí Moravy,
U Skláren 781, 755 01 Vsetín

url.gif mapa vodních toků na území obce


Odtokové poměry

Vsetínská Bečva

Nejvýznamnějším vodním tokem v katastrálním území obce Bystřička je Vsetínská Bečva(č. h. p. 4-11-01). Vsetínská Bečva pramení v pohoří Vsetínské vrchy – Beskydy pod vrchem Čarták v nadmořské výšce 910 m. Protéká obcemi Velké Karlovice, Karolinka, kde přibírá stejnojmenný potok z vodní nádrže Stanovnice v nadmořské výšce 472 m n. m., dále protéká městysem Nový Hrozenkov a obcí Halenkov. Od Huslenek teče na západ a protéká obcemi Hovězí, Janová a Ústí u Vsetína. Od soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí v nadmořské výšce 288 m, nese označení Bečva. Délka toku je 58,8 km, plocha povodí 734,1 km2. Průměrný průtok ve Vsetíně činí 7,0 m3/s. Správcem toku je Povodí Moravy,s.p.

Tok je v celé délce zájmového území směrově i výškově upraven. Příčný profil koryta je jednoduchý lichoběžník.

Pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy je potok Bystřice, do kterého je zaústěn levostranný přítok Růžďka.


Bystřice

Je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy, který protéká celou obcí. Pramení na severním svahu Beskyd (891 m n.m.). Protéká obcí Valašská Bystřice a pod soutokem s potokem Malá Bystřička a silničním mostem u pohostinství se vlévá do vodní nádrže Bystřička. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v ř. km 68,9. Plocha povodí Bystřice je 64,0 km2 a délka toku je 16,5 km. Průměrný průtok je 0,864 m3/s. Potok je v obci souvisle upraven. Správcem toku je Povodí Moravy, s.p.


Růžďka

Je levostranným přítokem Bystřice, který přitéká od obce Růžďka. Do Bystřice se vlévá v ř. km 1,66. Plocha povodí Růžďky je 12,40 km2 a délka toku je 6,82 km. Správcem toku jsou Lesy ČR, s.p.

pdf.gif Hydrologie


Analýza časových možností - VD Karolinka

Úsek od - do Délka [km] Doba doběhu [hod]
Velké Karlovice - Vsetín 28,0 5 - 7

Obec Vzdálenost od hráze [km] Maximální výška vlny nad terénem [m] Doba doběhu vlny do dané obce [min] Rychlost čela vlny [m/s] Poznámka
Karolinka 2 - 4 6 - 7 2 - 7 7 - 11 Zničena
Nový Hrozenkov 5 - 7 7 - 3 10 - 17 4 - 6 Zničena
Halenkov 11 4 31 4 Ohrožena
Huslenky 15 - 16 4 - 5 51 - 53 3 - 4 Část. zničena
Hovězí 17 - 18 3 - 5 66 - 75 2 - 3 Část. zničena
Janová 28 4 94 2 Část. zničena
Vsetín 24 - 27 1 - 2 121 - 160 1 - 2 Ohrožena
Jablůnka 32 - 33 1 - 2 222 - 224 1 - 2 Ohrožena
Bystřička 37 - 38 2 - 3 286 - 286 2 Část. ohrožena

Vsetínská Bečva na soutoku s Bystřicí - km 68,855

V případě ZPV1 způsobené porušením hráze VD Karolinka dosáhne kulminace 464 m3/s.

Nástup povodně v zájmovém profilu se dá očekávat za 4 hodiny a 40 minut od začátku poruchy hráze. Kulminace povodňové vlny dorazí do zájmového profilu za 8 hodin a 30 minut od začátku poruchy hráze. Povodeň opadne za 10 hodin.

image001.PNG image002.PNG

Vodní nádrž Bystřička


Přehrada na Bystřici je jednou z nejstarších přehradních hrází v ČR a nejstarší přehradou v povodí řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Tato víceúčelová nádrž je postavena na pravostranném přítoku Vsetínské Bečvy, na okraji Vsetínských vrchů a jedná se o první přehradu budovanou v geologické oblasti tzv. karpatského flyše, který nemá souvislé nepropustné vrstvy. Výstavba probíhala v letech 1908 - 1912. Všechny výkopové a stavební práce byly prováděny ručně bez větší mechanizace.

Přehradní hráz je gravitační, zděná z místního lomového kamene na cementovou maltu, základ hráze je z prostého betonu. Oba líce hráze byly obloženy řádkovým zdivem z kvalitního kamene. Půdorysně tvoří koruna hráze kruhový oblouk o poloměru 135 metrů. Vypouštěcí věž, spodní výpusti a bezpečnostní přeliv jsou situovány mimo hráz na levém břehu nádrže.


Analýza časových možností - VD Bystřička

Obec Vzdálenost od hráze [km] Maximální výška vlny na terénem [m] Doba doběhu vlny do dané obce [min] Rychlost čela vlny [m/s] Poznámka
Bystřička 0 - 5,4 14 - 5,8 1 - 28 8 - 2,5 Zničena

Bystřice km 5,400 - v profilu pod VD Bystřička

V případě ZPV1 způsobené porušením hráze VD Bystřička dosáhne kulminace 3914 m3/s, při celkové teoretické kulminaci (včetně průtoku přes bezpečnostní přeliv) pod hrází dosáhne teoretická kulminace 4238 m3/s (přičemž část povodně po dobu, kdy je hladina nad úrovní bezpečnostního přelivu, přepadá kaskádou pod hráz.)

Čelo vzestupné větve zvláštní povodně se v zájmovém profilu objeví v čase porušení hráze. Kulminace povodňové vlny dorazí do zájmového profilu pod hrází za 2 minuty od začátku prolomení hráze. Povodeň opadne za 36 hodin od počátku poruchy hráze.

image003.PNG image004.PNG

Bystřice km 1,890 - v profilu soutoku Bystřice a Růžďky

V případě ZPV1 způsobené porušením hráze VD Bystřička dosáhne kulminace v zájmovém profilu 2500 m3/s.

Čelo vzestupné větve zvláštní povodně se v zájmovém profilu objeví 14 minut po vzniku porušení hráze. Kulminace povodňové vlny dorazí do zájmového profilu za 24 minut od začátku prolomení hráze. Povodeň opadne za 36 hodin a 30 minut od pačátku poruchy hráze.

image005.PNG image006.PNG

Vsetínská Bečva km 68,845 - v profilu na soutoku Vsetínské Bečvy a Bystřice

V případě ZPV1 způsobené porušením hráze VD Bystřička dosáhne kulminace v zájmovém profilu 1776 m3/s.

Čelo vzestupné větve zvláštní povodně se v zájmovém profilu objeví 28 minut po vzniku porušení hráze. Kulminace povodňové vlny dorazí do zájmového profilu za 40 minut od začátku prolomení hráze. Povodeň opadne za 37 hodin a 54 minut od počátku poruchy hráze.

image007.PNG image008.PNG

Druh a rozsah ohrožení

Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterých voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dostatečně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Nebezpečí povodně: situace vzniklé zejména při

  • Dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
  • Déletrvajících dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávání náhleho tání, při vzniku nebezpečných ledových zácp.
  • Vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Z hlediska ohrožení může nastat povodeň – Přirozená

  • Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
  • Zvláštní povodeň

Přirozená povodeň - může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami, nebo chodem ledů, nebo mimořádnými příčinami, jako jsou sesuvy půdy do koryta toků, vytvořením ledových bariér a vytvořením bariér z plovoucích předmětů. Za těchto situací dochází k přechodnému zvýšení hladiny vodních toků, při kterých již dochází k zaplavení území mimo koryto toku. Přirozenou povodní je i stav, při kterém voda může způsobit škody tím, že nemůže z určitého území přirozeně odtékat (nebo je její odtok nedostatečný), nebo dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků.
  • Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.
  • Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako bleskové povodně.
  • Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.

Na území obce Bystřička lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů.

Přirozenými povodněmi Vsetínské Bečvy je obec Bystřička ohrožena méně než Bystřicí. Těmito povodněmi je ohrožena zejména v období jarního tání (únor - duben), a to hlavně pokud je tání kombinováno se srážkami, a v období letních dlouhotrvajících dešťů (červenec 1997, červen 2009)

Ohrožení obce může být způsobeno i vlivem lokální přívalové srážky – bleskové povodně, která vzniká po krátkém přívalovém dešti zejména v horských a podhorských oblastech. Může se vyskytnout i v místech s velmi omezeným vsakováním do půdy. Za intenzivní srážky způsobující bleskové povodně se považuje cca 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod, 60 mm/5 hod a více srážek. Obec Bystřička je ohrožena rozvodněním Bystřice a Růžďky.

   logo

Ohrožení bleskovou povodní mimo tok

Nebyly nalezeny žádné objekty splňující zadané podmínky.

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami - může být způsobena přírodními jevy jako je např. sesuvy půdy, ucpáním průtočných profilů propustků a mostů, ledovými jevy a jinými situacemi. V katastrálním území obce Bystřička se nevyskytují na Vsetínské Bečvě a Bystřici často ledové jevy.

Proti vzniku těchto povodní jsou prováděna následující opatření:

  • Odstraňování materiálu a odpadu, který by mohl způsobit ucpání kritických míst toku
  • Čištění koryta, odstraňování naplavenin
  • V době povodně je nutná neustálá kontrola kritických míst členy hlídkové služby a provádění případných opatření příslušníky Sboru dobrovolných hasičů za použití potřebné techniky

   logo

Místa omezující odtokové poměry

9 řádků, 1 strana

tok místo katastrální území začátek jevu na toku
[ř.km]
konec jevu na toku
[ř.km]
popis omezení Detaily
Bystřice  Lávka pro pěší  Bystřička I  5,030  5,030  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - místní komunikace  Bystřička I  4,512  4,512  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - silnice 3. třídy  Bystřička I  4,079  4,079  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - místní komunikace  Bystřička I  3,408  3,408  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - místní komunikace  Bystřička I  2,955  2,955  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - silnice 3. třídy  Bystřička I  2,450  2,450  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - místní komunikace  Bystřička II  1,738  1,738  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Lávka pro pěší  Bystřička II  1,024  1,024  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail
Bystřice  Most - místní komunikace  Bystřička II  0,242  0,242  objekt je nekapacitní nebo nemá dostatečnou rezervu nad průtok Q100  Detail


Záznamy jsou tříděny podle názvu kraje, ORP, obce, toku a dále podle umístění (říčních kilometrů) a názvu objektu.


Zvláštní povodeň je povodeň způsobená jinými - umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.

Za nebezpečí zvláštní povodně se považuje situace při vzniku mimořádní situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla
  • silné zemětřesení
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
  • válečný konflikt
  • teroristický útok

Na území obce Bystřička se nachází vodní nádrž Bystřička, která by mohla způsobit zvláštní povodeň. V případě poruchy hráze VD Bystřička dosáhne kulminace 1776 m3/s a nástup povodně v profilu soutoku Vsetínské Bečvy a Bystřice se dá očekávat za 28 minut.

Na Velké Stanovnici (přítok Vsetínské Bečvy) se nachází vodní nádrž Karolinka (7,65 milionu m3, plocha 50 ha), cca 35 km od obce Bystřička. V případě poruchy hráze VD Karolinka dosáhne kulminace 464 m3/s a nástup povodně v profilu soutoku Vsetínské Bečvy a Bystřice se dá očekávat za 4 hodiny a 40 minut.

pdf.gif, 1.7kB Opatření před povodní

pdf.gif, 1.7kB Stupně povodňové aktivity

Limity pro vyhlašování povodňové aktivity