zpět nahoru
znak

Město Karolinka

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky | Seznam vodních toků | Odtokové poměry | Hydrologie | Analýza časových možností | Druh a rozsah ohrožení | Opatření před povodní | Stupně povodňové aktivity

Věcná část

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky zájmového území

Město Karolinka patří do působnosti ORP Vsetín a je součástí Sdružení Valašsko-Horní Vsacko, do kterého patří celkem 9 obcí: Bystřička, Halenkov, Hovězí, Huslenky, Janová, město Karolinka, městys Nový Hrozenkov, Velké Karlovice a obec Zděchov. Rozloha katastrálního území obce činí 42,15 km2 a rozkládá se cca 24 km východně od Vsetína. Střed obce leží v nadmořské výšce kolem 480 m n.m., nejvyšší nadmořské výšky 1019 m n.m. dosahuje vrch Javorník.

Město se nachází v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek. Půdy jsou v obci převážně jílovité a štěrkopískovité. Skladba půdy dává předpoklad vzniku častých sesuvů při podmáčení a tím i možnosti ovlivnění přirozené povodně.

Rozdělení srážek v průběhu roku má kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Dlouhodobý roční úhrn srážek obecně stoupá se zvětšující se nadmořskou výškou (Javorníky, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Hostýnské vrchy). Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, v Beskydech leží sníh někdy až do konce května. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje ve středních polohách 40 až 60 cm a v Beskydech přes 100 cm. Období tání není pravidelné, tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna.

Celé zájmové území Sdružení VHV je odvodňováno řekou Bečvou která se vlévá se do řeky Moravy. Toky v tomto území mají charakter horních částí toků - rychlý odtok vody z povodí a masivní pohyb splavenin.


Z hlediska hydrologických poměrů mohou prakticky nastat podmínky pro vznik povodní:

  • v lednu až v březnu – způsobeno táním sněhu
  • v květnu až v srpnu – způsobeno dlouhodobými srážkami.

V ostatních měsících je vznik povodně méně pravděpodobný, ale není vyloučen.

Zejména může docházet ke vzniku bleskových povodní, v důsledku intenzivních srážek na relativně malém a předem nepředvídatelném území.

Území města se nachází v povodí řeky Bečvy. Městem Karolinka protéká významná řeka Vsetínská Bečva, do které jsou zaústěny významnější pravostranné přítoky Bzový potok, Kobylská a Raťkov a levostranný Velká Stanovnice.


Seznam vodních toků na území obce

Název toku (č. hydrologického pořadí) ID toku Recipient Správce toku
Vsetínská Bečva - hlavní tok (4-11-01) 404 410 000 100 Bečva Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11,601 75 Brno
Závod Horní Morava, U Dětského domova 263, 772 11 Olomouc
Přímý výkon správy - Provoz Valašské Meziříčí, Hemy 21, 757 01 Valašské Meziříčí
Bzový potok - pravostranný přítok (4-11-01-015) 404 550 002 600 Vsetínská Bečva Lesy ČR, s.p., ST - oblast povodí Moravy,
U Skláren 781, 755 01 Vsetín
Kobylská - pravostranný přítok (4-11-01-020) 404 600 000 100 Vsetínská Bečva Lesy ČR, s.p., ST - oblast povodí Moravy,
U Skláren 781, 755 01 Vsetín
Raťkov - pravostranný přítok (4-11-01-016) 404 560 000 100 Vsetínská Bečva Lesy ČR, s.p., ST - oblast povodí Moravy,
U Skláren 781, 755 01 Vsetín
Velká Stanovnice - levostranný přítok (4-11-01-018) 404 580 000 100 Vsetínská Bečva Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno
Závod Horní Morava, U Dětského domova 263, 772 11 Olomouc
Přímý výkon správy - Provoz Valašské Meziříčí, Hemy 21, 757 01 Valašské Meziříčí

url.gif mapa vodních toků na území města


Odtokové poměry

Vsetínská Bečva

Nejvýznamnějším vodním tokem na území města Karolinka je Vsetínská Bečva (km 104,9 – 107,3 v katastru města Karolinka),č. h. p. 4-11-01. Vsetínská Bečva pramení v pohoří Vsetínské vrchy – Beskydy pod vrchem Čarták v nadmořské výšce 910 m. Protéká obcemi Velké Karlovice, Karolinka, kde přibírá stejnojmenný potok z vodní nádrže Stanovnice v nadmořské výšce 472 m n. m., dále protéká městysem Nový Hrozenkov a obcí Halenkov. Od Huslenek teče na západ a protéká obcemi Hovězí, Janová a Ústí u Vsetína. Od soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí v nadmořské výšce 288 m, nese označení Bečva. Délka toku je 58,8 km, plocha povodí 734,1 km2. Průměrný průtok ve Velkých Karlovicích činí 1,0 m3/s. Správcem toku je Povodí Moravy, s.p.

Pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy je Bzový potok, Kobylská a Raťkov, levostranným přítokem je Velká Stanovnice.


Velká Stanovnice

Je levostranným přítokem Vsetínské Bečvy, který přitéká z vodní nádrže Karolinka. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v km 104,8. Plocha povodí Velké Stanovnice je 23,31 km2 a délka toku je 9,50 km. Správcem toku je Povodí Moravy, s.p.


Bzový potok

Je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy, který přitéká od obce Bzová. Potok tvoří hranici mezi k.ú. Velké Karlovice a k.ú. Karolinka. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v km 107,3. Plocha povodí Bzového potoka je 4,82 km2, délka toku je 5,06 km a průměrný sklon 2,0 %. V ř. km 0,000 - 1,222 byla provedena úprava koryta, která spočívala v úpravě břehového opevnění a rekonstrukci stávajících příčných prahů. Správcem toku jsou Lesy ČR, s.p.


Kobylská

Je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy, který přitéká od místní části Kobylská. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v km 104,4. Plocha povodí Kobylské je 6,86 km2 a délka toku je 5,43 km. Správcem toku jsou Lesy ČR, s.p.


Raťkov

Je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy, který přitéká od obce Raťkov. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v km 105,7. Plocha povodí Raťkova je 5,36 km2 a délka toku je 4,23 km. Správcem toku jsou Lesy ČR, s.p.


pdf.gif Hydrologie


Vodní nádrž Karolinka


VD Karolinka byla vybudována pro zásobování Vsetínska a okolí vodou. Zajišťuje dodávku surové vody v průměrném množství 250 l/s a minimální průtok pod nádrží ve výši 30 l/s. Hráz je 35,5 m vysoká a v koruně má délku 391,5 m. Nádrž o objemu 7,65 milionu krychlových metrů byla uvedena do provozu v roce 1985. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v kruhové odběrné věži . V roce 1995 zde byla instalována malá vodní elektrárna s dvěma turbínovými soustrojími.

Hráz je sypaná kamenitá se středním těsnícím jádrem napojeným na betonovou injekční štolu vedoucí v ose hráze. Spodní výpusti tvoří dvě potrubí o průměru 800 mm vedoucí ze základů odběrné věže štolou o délce 208 m do strojovny regulačních kuželových uzávěrů na vzdušní straně hráze. Hned vedle věže je umístěn samostatný objekt bezpečnostního přelivu kruhového šachtového typu o hloubce 30 m. Koruna hráze je opatřena vozovkou s betonovou zídkou na návodní straně, sloužící jako zábradlí a vlnolam.

V roce 1995 byla do strojovny regulačních uzávěrů spodních výpustí na vzdušní straně hráze instalována MVE. která má dvě turbínová soustrojí. První turbína typu META 22 o výkonu 11 kW a maximální hltnosti 37 l/s, druhá je typu META 34 o výkonu 45 kW a maximální hltnosti 135 l/s.

url.gif Mapa umístění VD Karolinka


Analýza časových možností - VD Karolinka


Úsek od - do Délka [km] Doba doběhu [hod]
Velké Karlovice - Vsetín 28 5 - 7

Obec Vzdálenost od hráze [km] Maximální výška vlny nad terénem [m] Doba doběhu vlny do dané obce [min] Rychlost čela vlny [m/s] Poznámka
Karolinka 2 - 4 6 - 7 2 - 7 7 - 11 Zničena
Nový Hrozenkov 5 - 7 7 - 3 10 - 17 4 - 6 Zničena
Halenkov 11 4 31 4 Ohrožena
Huslenky 15 - 16 4 - 5 51 - 53 3 - 4 Část. zničena
Hovězí 17 - 18 3 - 5 66 - 75 2 - 3 Část. zničena
Janová 28 4 94 2 Část. zničena
Vsetín 24 - 27 1 - 2 121 - 160 1 - 2 Ohrožena
Jablůnka 32 - 33 1 - 2 222 - 224 1 - 2 Ohrožena
Bystřička 37 - 38 2 - 3 286 - 286 2 Část. ohrožena

Velká Stanovnice mezi soutokem se Vsetínskou Bečvou a hrází VD Karolinka

V případě ZPV1 způsobené porušením hráze VD Karolinka dosáhne kulminace pod hrází 2862 m3/s. a v profilu soutoku se Vsetínskou Bečvou se postupně transformuje na 2233 m3/s.

Nástup povodně v zájmovém profilu se dá očekávat v podstatě bezprostředně od začátku poruchy hráze. Kulminace povodňové vlny dorazí do zájmového profilu pod hrází za 39 minut od začátku poruchy hráze. Povodeň opadne za 4 hodin a 20 minut.

Nástup povodně v profilu soutoku Velké Stanovnice se Vsetínskou Bečvou se dá očekávat za 20 minut od začátku poruchy hráze. Kulminace povodňové vlny dorazí do zájmového profilu za 39 minut od začátku poruchy hráze.

image001.PNG image002.PNG

Druh a rozsah ohrožení

Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterých voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dostatečně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Nebezpečí povodně: situace vzniklé zejména při

  • Dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
  • Déletrvajících dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávání náhleho tání, při vzniku nebezpečných ledových zácp.
  • Vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Z hlediska ohrožení může nastat povodeň – Přirozená

  • Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
  • Zvláštní povodeň

Přirozená povodeň - může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami, nebo chodem ledů, nebo mimořádnými příčinami, jako jsou sesuvy půdy do koryta toků, vytvořením ledových bariér a vytvořením bariér z plovoucích předmětů. Za těchto situací dochází k přechodnému zvýšení hladiny vodních toků, při kterých již dochází k zaplavení území mimo koryto toku. Přirozenou povodní je i stav, při kterém voda může způsobit škody tím, že nemůže z určitého území přirozeně odtékat (nebo je její odtok nedostatečný), nebo dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků.
  • Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.
  • Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako bleskové povodně.
  • Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.

Na území města Karolinka lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů.

Přirozenými povodněmi Vsetínské Bečvy je město Karolinka ohrožena zejména v období jarního tání (únor - duben), zejména pokud je tání kombinováno se srážkami, a v období letních dlouhotrvajících dešťů (červenec 1997, červen 2009)

Ohrožení města může být způsobeno i vlivem lokální přívalové srážky – bleskové povodně, která vzniká po krátkém přívalovém dešti zejména v horských a podhorských oblastech. Může se vyskytnout i v místech s velmi omezeným vsakováním do půdy. Za intenzivní srážky způsobující bleskové povodně se považuje cca 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod, 60 mm/5 hod a více srážek. Bleskovou povodní je město Karolinka především ohrožena rozvodněním pravostranných přítoků Vsetínské Bečvy.

   logo

Ohrožení bleskovou povodní mimo tok

Nebyly nalezeny žádné objekty splňující zadané podmínky.

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami - může být způsobena přírodními jevy jako je např. sesuvy půdy, ucpáním průtočných profilů propustků a mostů, ledovými jevy a jinými situacemi. V katastrálním území města Karolinka se na Vsetínské Bečvě vyskytují ledové jevy. Dochází k ucpání průtočného profilu na silničním mostu přes Vsetínskou Bečvu v blízkosti soutoku s potokem Kobylská a následně k ucpání nadjezí Kobylského jezu. Náchylné ke tvorbě ledových jevů jsou také silniční mosty přes Bzový potok.

Proti vzniku těchto povodní jsou prováděna následující opatření:

  • Odstraňování materiálu a odpadu, který by mohl způsobit ucpání kritických míst toku
  • Čištění koryta, odstraňování naplavenin
  • V době povodně je nutná neustálá kontrola kritických míst členy hlídkové služby a provádění případných opatření příslušníky Sboru dobrovolných hasičů za použití potřebné techniky

   logo

Místa omezující odtokové poměry

18 řádků, 1 strana

tok místo katastrální území začátek jevu na toku
[ř.km]
konec jevu na toku
[ř.km]
popis omezení Detaily
Slavonický p.  Propustek (shybka)  Karolinka  0,098  0,098  zmenšení průtočného profilu splaveninami při povodni  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  6,905  6,905  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  6,450  6,450  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  6,216  6,216  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  6,003  6,003  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - silnice 3. třídy  Karolinka  5,851  5,851  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - silnice 3. třídy  Karolinka  5,639  5,639  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  5,081  5,081  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  4,810  4,810  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - silnice 3. třídy  Karolinka  4,698  4,698  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  4,389  4,389  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - silnice 3. třídy  Karolinka  3,726  3,726  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - silnice 3. třídy  Karolinka  3,400  3,400  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  2,782  2,782  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  0,501  0,501  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - místní komunikace  Karolinka  0,312  0,312  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Železniční most  Karolinka  0,237  0,237  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail
Velká Stanovnice  Most - silnice 2. třídy  Karolinka  0,105  0,105  objekt je nekapacitní pro průtok Q100  Detail


Záznamy jsou tříděny podle názvu kraje, ORP, obce, toku a dále podle umístění (říčních kilometrů) a názvu objektu.


Zvláštní povodeň je povodeň způsobená jinými - umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.

Za nebezpečí zvláštní povodně se považuje situace při vzniku mimořádní situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla
  • silné zemětřesení
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
  • válečný konflikt
  • teroristický útok

Na území města Karolinka se nachází vodní nádrž Karolinka (7,65 milionů m3, plocha 50 ha), která by mohla způsobit zvláštní povodeň. V případě poruchy hráze VD dosáhne kulminace ve městě 2233 m3/s a nástup povodně se dá očekávat za 39 minut od poruchy hráze.

pdf.gif, 1.7kB Opatření před povodní

pdf.gif, 1.7kB Stupně povodňové aktivity

Limity pro vyhlašování povodňové aktivity