Obec Holasovice
Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky | Seznam vodních toků | Odtokové poměry | Hydrologie | Analýza časových možností | Druh a rozsah ohrožení | Opatření před povodní | Stupně povodňové aktivityVěcná část
Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky zájmového území
Obec Holasovice patří do působnosti ORP Opava. Má 1374 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1623 ha. Části obce jsou Holasovice, Kamenec, Loděnice a Štemplovec. Ve vzdálenosti 10 km jihovýchodně leží statutární město Opava, 13 km severozápadně město Krnov.
Z hlediska geologického vývoje je možné okres rozdělit na dvě části. Západní část je součástí Českého masivu, zatímco východní část náleží k Západním Karpatům. Geologický vývoj Opavska lze sledovat od prvohor, kdy území bylo součástí variského horstva. V devonském období byl okres zalit mořem a vytvořily se zde vrstvy usazenin - pískovce, slepence a břidlice. Karbonského stáři jsou horniny podloží opavské pánve. V druhohorách bylo Opavsko souší, jedná se o relativně klidné období. V období třetihor bylo území znovu zaplaveno mořem. Během třetihorního vrásnění byla parovina Nízkého Jeseníku rozlámána, na zlomových liniích se projevila sopečná činnost. V období čtvrtohor bylo Opavsko pokryto ledovcem téměř z poloviny své rozlohy. Pozůstatkem zalednění jsou ledovcové uloženiny - glacigenní sedimenty, nacházející se právě v oblastech, které byly pokryty pevninskými nebo horskými ledovci.
Nejstarší horniny, které se na území vyskytují, patří ke karbonskému období prvohor. Z této doby jsou v oblasti Nízkého Jeseníku zastoupeny slepenec, pískovec a břidlice, stáři těchto hornin je odhadováno na 345 - 325 mil. let. Nerostnou třetihorní surovinou je sádrovec, který se používá k výrobě stavebních materiálů a cementu. Naleziště sádrovce je v Opavě, městské části Kateřinky a také u obce Kobeřice. Čtvrtohorního stáři jsou zásoby písku, štěrku a štěrkopísku na Hlučínsku, u Kravař a Bohuslavic.
Podnebí Opavska náleží k mírnému podnebnému pásu s projevy vnitrozemského i přímořského charakteru. Na podnebí má rovněž vliv otevřenost území k severu ke Slezské nížině, což způsobuje pomalu rostoucí teploty na jaře a teplé, suché a slunné podzimy.
Průměrná roční teplota území je 8,2 °C. První letní den s maximální denní teplotou nad 25 °C nastává okolo 17. května, léto obvykle trvá do 15. záři. Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou denní maximální teplotou 23,7 °C. Nejvyšší počet tropických dnů, kdy maximální denní teplota přesáhne 30 °C, je šest v měsíci červenci a osm v měsíci srpnu, průměrně je to pouze pět dnů. Naopak nejchladnější je leden s průměrným denním minimem -6 °C. První mrazové dny průměrně začínají 7. října a trvají do 7. května, celkový počet mrazivých dnů v roce je 116. Počet ledových dnů s maximální denní teplotou, která nepřesáhne 0 °C, je 34, z nichž největší počet připadá na měsíc leden (13 dnů).
Dešťové srážky jsou na území rozděleny nepravidelně. Nejméně srážek připadá na severozápadní část od města Opavy, protože zde zasahuje dešťový stín Hrubého Jeseníku (v místě obcí Holasovice, Loděnice a u Neplachovic). Ročně zde spadne okolo 620 mm srážek. Naopak místo s nejvyšším úhrnem srážek, roční průměr 810 mm, je Červená hora. Průměrné množství ročních srážek činí 640 mm. K měsícům s největším počtem dní, ve kterých spadne 0,1 mm srážek a více, patří červen, červenec a srpen. Zcela výjimečný stav nastal v roce 1997, kdy na území Opavska dne 6. července spadlo nejvíce srážek za posledních sto let.
Z hlediska hydrologických poměrů mohou prakticky nastat podmínky pro vznik povodní:
- v lednu až v březnu – způsobeno táním sněhu,
- v květnu až v srpnu – způsobeno dlouhodobými srážkami.
V ostatních měsících je vznik povodně méně pravděpodobný, ale není vyloučen. Zejména může docházet ke vzniku bleskových povodní, v důsledku intenzivních srážek na relativně malém a předem nepředvídatelném území.
Seznam vodních toků na území obce
| Název toku (č. hydrologického pořadí) | ID toku | Recipient | Správce toku |
|---|---|---|---|
| Opava (110,67 km) - levostranný přítok (2-02-01-076) | 201 640 000 100 IDVT 10100014 |
Odra | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava |
| Heraltický potok (18,69 km) - pravostranný přítok (2-02-01-081) | 202 300 000 100 IDVT 10216131 |
Opava | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava |
| Lipinka (4,29 km) - pravostranný přítok (2-02-01-076) | 202 290 001 200 IDVT 10210277 |
Opava | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava |
| Bezejmenný tok (1,25 km) - levostranný přítok (2-02-01-076) | 202 290 001 000 IDVT 10218192 |
Opava | Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, Správa HOZ Brno, Hroznová 227/17, 603 00 Brno - Pisárky |
| Bezejmenný tok (1,77 km) - pravostranný přítok (2-02-01-076) | 202 290 000 600 IDVT 10210931 |
Opava | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava |
| Žabina (1,43 km) - levostranný přítok (2-02-01-081) | 202 340 000 600 IDVT 10209603 |
Heraltický potok | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava |
| Bezejmenný tok (1,00 km) - levostranný přítok (2-02-01-081) | 202 340 001 400 IDVT 10212519 |
Heraltický potok | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava |
mapa vodních toků na území obce
Odtokové poměry
Opava
Nejvýznamnějším vodním tokem na území obce Holasovice je řeka Opava (č. h. p. 2-02-01-076). Řeka Opava vzniká soutokem Střední a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a celá odtud až k ústí je ve správě státního podniku Povodí Odry. Střední Opava (s délkou 12,9 km) pramení na severovýchodních svazích Pradědu a Černá Opava (18,4 km) při severozápadních svazích Orlíku. Další zdrojnici tvoří ještě Bílá Opava, která je snad z těchto tří pramenných bystřin nejatraktivnější. Ta pramení na jižních svazích Pradědu ve výšce 1280 m n. m. a v horní trati protéká lázeňskou obcí Karlova Studánka. Nad ní se v horském úseku nacházejí peřeje, kaskády a vodopády, největší, tzv. Velký vodopád, má výšku 8 m. K místu zaústění do Střední Opavy je Bílá Opava dlouhá 13,2 km.
Tok vlastní Opavy od soutoku tří pramenných větví ve Vrbně pod Pradědem měří k ústí do Odry 109,3 km. Vezmeme-li v úvahu délku s nejdelším pramenným přítokem, tj s Černou Opavou, činí tak její celková délka 127,7 km. Ta je dohromady o 17,1 km delší, než má její recipient řeka Odra mezi pramenem a soutokem s Opavou (110,2 km). K místu soutoku s Odrou má Opava i větší plochu povodí (2088,8 km2 proti 1616,3 km2), stejně tak jako průměrný průtok vody (15,0 proti 12,7 m3/s). Dá se tedy říci, že soutok Opavy a Odry, dvou hlavní toků povodí Odry, je uvedenými vzájemnými poměry určitou analogií, jako je tomu u soutoku Labe s Vltavou.
Celkově lze charakterizovat, že Opava, protékající prostředím krystalinika České vysočiny, má mnohem stabilnější poměry, než srovnatelné toky na protější beskydské straně povodí. Sklon jejího dna, neovlivněný spádovými objekty, se v trati od ústí po Moravicí pohybuje okolo 1 ‰, výše k ústí Opavice 2 ‰ a po Vrbno pod Pradědem pak 5 ‰. Průměrná velikost zrnitosti splaveninového materiálu dna probíhá v rozmezí od 25 mm v úseku pod Krnovem (ř. km 33) po 60 mm v trati nad tímto městem. Horní tok přibližně po Karlovice (ř. km 103) prochází sevřenějším údolím, jeho střední část se níže pak postupně rozevírá, přičemž pod Krnovem (ř. km 70) a zejména pod zaústěním Moravice (ř. km 33) má vysloveně nížinný charakter se širokou a plochou údolní nivou.
V pojetí Plánu dílčího povodí Horní Odry je celá říční trať Opavy rozčleněna do šesti vodních útvarů povrchových vod. Z větších sídel, která leží přímo na toku nebo v jeho bezprostřední blízkosti, jsou to města Vrbno pod Pradědem, Krnov, Opava, Kravaře a zcela u ústí svým okrajem pak krajské město Ostrava.
Charakter toku po jeho celé délce celkově odpovídá uspořádání prostoru, jímž řeka protéká. Její horní úseky probíhají zalesněným územím až po Vrbno pod Pradědem, odtud pak níže směrem po vodě se střídají úseky procházející zástavbou menších či větších obcí, střídané prostory využívanými především zemědělsky. Urbanisticky nejexponovanějším územím v horní třetině toku je zástavba města Krnova, pod ním až po další významné sídlo celého podpovodí - město Opavu - řeka tvoří na 21,8 km státní hranice mezi Českou a Polskou republikou (mimo Holasovickou územní enklávu). Pod městem Opavou, jehož severovýchodní částí řeka protéká, je směrem k ústí zástavba okolních obcí lokalizována spíše k okrajům nivy. Výjimkou je, že u Kravař odděluje řeka starší zastavěnou oblast na levém břehu od novější místní části Dvořisko.
První regulační zásahy, nejdříve spíše sporadické a lokalizované pomístně, lze na řece Opavě zaznamenat již od 1. pol.19. století. Z těch větších to byly úpravy přes tehdejší zástavbu města Opavy, později pak byly systematičtěji upravovány i horní horské trati a bystřinné úseky. Těžiště prací na úpravě odtokových poměrů řeky bylo soustředěno až po proběhlých povodních, které se na ní vyskytly v roce 1880 a pak v r.1902 a 1903, když v zastavěných územích největších sídel oblasti - v Krnově a v Opavě - nadělaly nejvíce škod. Z té doby pochází délkově nejrozsáhlejší regulace toku, které v obou městech byly vykonány (Krnov 8 km, Opava 9 km).
Výstavba jezů pro odběry vody a využití vodní síly tak, jako na ostatních srovnatelných tocích povodí, byla prováděna mnohem dříve před souvislejšími úpravami koryta. Jezů byla na řece vybudována celá řada pro pohon mlýnů, pil a pro zásobování rybníků, které byly v údolní nivě od Krnova směrem po toku velmi četné. Podstatná část lokalit, kam byly jezy umístěny, se zachovala dodnes a lze říci, že i po četných přestavbách a rekonstrukcích nadále slouží na svých původních místech ke vzdouvání vody. Jen poměrně malá část z nich poté, co vzdouvací účel zanikl, byla přeměněna na spádové stupně a plní dnes jen stabilizační funkci. V současné době je na řece Opavě funkčních 22 jezů, žádný z nich nemá vyhraditelný pohyblivý uzávěr (jedná se tedy o jezy pevné), dva z nich jsou na hraničním úseku řeky v majetku polských uživatelů. Z těch českých je k nejvýznamnějším na řece Opavě třeba řadit Třebovický jez (ř. km 1,4), od nějž je zásobována provozní vodou elektrárna Třebovice, dále městské jezy v Opavě (ř. km 39,5) a Krnově (ř. km 70,9). Podstatná část jezů slouží k energetickému využití prostřednictvím malých vodních elektráren (MVE). Od jezu tzv. Papírenského mlýna (ř. km 66,5) je zásobován i Petrův rybník, snad dnes funkčně nejvýznamnější akumulace vody, která je situována přímo v nivě řeky Opavy.
Nejnovější úpravní zásahy posledního desetiletí si na řece vyžádalo odčinění škod na jejím korytě, které byly způsobeny povodní z r. 1997. Ta měla na Opavě zvláště katastrofální průběh, zejména na horním konci, kde její kulminační hodnoty přetvářely vlastně celou údolní nivu. Hydrologicky bylo tehdy vyhodnoceno, že v nejvyšších úsecích Opavy povodeň dosahovala četnosti výskytu sedmisetleté (Q700) vody (ve Vrbně pod Pradědem), směrem po toku se snižovala, nicméně v ústí do Odry dosahovala stále ještě četnosti dvousetleté (Q200) vody. Destrukce koryta si v řadě úseků mezi Vrbnem pod Pradědem a Novými Heřminovy vyžádala jeho úplnou obnovu, stejně tak jako obnovu potřebné průtočnosti ve spojení s generální opravou dříve upravených úseků přes Krnov a Opavu.
Z hlediska vodohospodářské bilance jsou přirozené průtoky v řece Opavě celkově ovlivňovány užíváním vody (odběry a odpady vypouštěných vod) jen poměrně v minimálním rozsahu v úseku odshora až po město Opavu. Kladná hodnota změny průtoku se v ní projevuje výrazněji až pod zaústěním opavské čistírny odpadních vod (Opava je pitnou vodou zásobována „převodem” vody z vodárenské nádrže Kružberk, situované v sousedním povodí), takže změna v bilančním profilu Opavy nad ústím do Moravice činí +0,22 m3/s. Pod Moravicí přechází výrazněji do záporných hodnot (-0,75 m3/s), protože voda Kružberské přehrady je převáděna mimo přirozenou říční síť trubními přivaděči do systému Ostravského oblastního vodovodu s těžištěm spotřeby mimo vlastní povodí Opavy. Z významnějších odběratelů vody přímo z řeky Opavy je možno na horním toku jmenovat odshora Advanced Plasties - Husquarna (Vrbno p/P - odběr 12 l/s) a Teplárnu Krnov (7 l/s), na dolním pak Ivax Teva (Komárov - 10 l/s), Hlučínské jezero (12 l/s) a Elektrárnu Třebovice.
Heraltický potok
Pramení jihovýchodně od Horních Životic ve výšce 470 m n. m., ústí zprava do Opavy u Holasovic ve výšce 268 m n. m., plocha povodí je 50,4 km2, délka toku je 18,7 km a průměrný průtok u ústí je 0,19 m3/s. Heraltický potok je meandrující vodní tok s mrtvými rameny a pravidelně zaplavovanými mokřadními loukami. Dříve se tady zemědělsky hospodařilo, pak se však zvedla hladina podpovrchové vody a hospodaření se stalo obtížné. Namísto toho se zde objevil krásný kousek přírody, na kterém najdeme jak meandrující potok, tak také kus lužního lesa a rákosové porosty. Tato lokalita představuje významný biotop v jinak převážně intenzívně obhospodařované zemědělské krajině. V roce 2010 způsobil tento tok zaplavení obce Štemplovec, kde bylo cca 0,5 m vody. Správcem toku je Povodí Odry, s.p.
Lipinka
Tok Lipina je pravostranným přítokem řeky Opavy, do které se vlévá v Holasovicích. V obci Loděnice je z převážné části zatrubněn, pouze v horní části je Lipina v otevřeném korytě, z kterého jsou napájeny dva boční rybníky. V polní trati mezi obcemi Loděnice a Holasovice je Lipina jako otevřené regulované koryto a v obci Holasovice je opět tok v celé své délce zatrubněn. Největší povodňové problémy v současné době nastávají na tomto toku nad obcí Loděnice, kde dochází při extrémních srážkách k velkým smyvům zemědělské půdy do toku a následně i do obce Loděnice. Při zvýšených průtocích (povodňových stavech) je nejkritičtější místo na toku v místě zatrubnění v obci Loděnice, kdy je překročena kapacita potrubí a v obci dochází k rozlivům nad tímto zatrubněním. Níže po toku, vzhledem k omezené kapacitě zatrubnění, již nedochází k žádnému rozlivu mimo tok.
Hydrologie
Seznam vodních nádrží na území obce
| Název vodního díla | Kategorie | Umístění | Vlastník | Provozovatel | Kontakt |
|---|---|---|---|---|---|
| Loděnice I | IV | boční napájení z toku Lipinka | Obec Holasovice | Rybářský spolek Loděnice | Bc. Kamil Kramný, tel. 607820731 |
| Loděnice II | IV | boční napájení z toku Lipinka | Obec Holasovice | Rybářský spolek Loděnice | Bc. Kamil Kramný, tel. 607820731 |
| Kampl | IV | bez přítoku, po těžbě štěrku | Obec Holasovice | Český rybářský svaz | Rybářský dům Opava, p. Miroslav Kiszka |
| SN Loděnice | III | Průtočná nádrž na toku Lipina km 2,7 | Povodí Odry, s.p. | Povodí Odry, s.p. | Povodí Odry, s.p., Varenská 49, Ostrava 701 26, tel. (+420) 596 657 111 |
| Štemplovec | IV | uprostřed obce bez přítoku, pouze dešťové vody | Obec Holasovice | Sbor dobrovolných hasičů Štemplovec | Ing. František Horák |
| Kamenec | IV | bez přítoku, dešťové vody ze zaústěné kanalizace | Obec Holasovice | Obec Holasovice | velitel Sboru dobrovolných hasičů Kamenec -p. Miloš Kuric |
Rybníky "Loděnice I" a "Loděnice II"
Jedná se o dva rybníky s bočním napájením (z toku Lipinka), jde tedy o neprůtočné nádrže, které nejsou ohroženy povodňovými stavy. V roce 2009 byly rybníky odbahněny, provedeny úpravy břehů, hrází, přítokových a odtokových zařízení. Rybníky slouží jako retenční nádrže, zdroj požární vody, krajinotvorný prvek a ekologický stabilizační prvek.
Hráze rybníků jsou sypané, zemní. Návodní strana je opevněna kamennou rovnaninou. Vzdušná strana je ohumusována a zatravněna. Koruna hráze je oseta. U "Loděnice I" tvoří hráz přilehlý břeh a místní komunikace.
| Základní údaje: | Loděnice I | Loděnice II |
|---|---|---|
| Délka hráze: | 65 m | 47 m |
| Výška hráze: | 2,2 m | 2,4 m |
| Šířka koruny hráze: | 2,0 - 3,0 m | 5,0 - 6,0 m |
| Průměrná hloubka vody: | 1,09 m | 0,97 m |
| Objem zásobní: | 3 850 m3 | 4 950 m3 |
| Objem maximální: | 5 300 m3 | 7 000 m3 |
| Sklon svahů hráze: | 1:1,5 - 1:2 | 1:1,5 - 1:2 |
| Minimální kóta koruny hráze: | 299,09 m n. m. | 299,80 m n. m. |
Rybník "Kampl"
Nachází se nad obcí Holasovice na pravém břehu řeky Opavy. Jedná se o vytěženou štěrkovnu bez přítoku povrchové vody, kterou obhospodařují rybáři.
Rybník "Kamenec"
Nachází se u obce Kamenec. Napájen je pouze dešťovou vodou, nemá stálý přítok. Odtok z rybníka zajišťuje potok Žabina, který je levostranným přítokem Heraltického potoka.
Protipovodňová opatření
V povodí horního toku řeky Opavy byla navržena opatření ke snížení povodňových rizik. Nosným prvkem navrhovaných opatření je menší nádrž Nové Heřmínovy s objemem 16,15 mil. m3. Nádrž je doplněna úpravou koryta řeky Opavy, hrázemi a kompenzačními revitalizacemi údolní nivy od jezu v Kunově nad Novými Heřmínovy až po město Krnov, včetně samotné nádrže. Pod Krnovem až po město Opavu jsou pak sídla chráněna lokálními hrázemi. Přípravná koncepce přírodě blízkých opatření zahrnuje zejména 7 malých ochranných nádrží. Menší nádrž Nové Heřmínovy je navrhována jako víceúčelová s hlavním účelem tlumení povodní a také s omezeným zásobním objemem pro nadlepšování průtoků v době sucha, s možností rekreace a doplňkovou výrobou elektrické energie. V rámci tohoto projektu je na území obce Holasovice navrženo ohrázování řeky Opavy a vybudování nádrže u obce Loděnice.
Ochrana pravobřežního prostoru v Holasovicích
Zájmová oblast se nachází na pravém břehu řeky Opavy v úrovni obce Holasovice. Vztaženo ke kilometráži řeky Opavy se jedná o oblast mezi ř. km 48,5 až 50,0. Trasa ochranné hráze byla navržena v prostoru mezi břehovou hranou a stávající zástavbou rodinných domů tak, aby s ohledem na svůj účel nezhoršila stávající průtokové poměry v území a zároveň aby byly minimalizovány zábory soukromých pozemků. Pod dolním koncem zástavby je trasa hráze vedena po okraji pastviny podél pásu stávajících břehových porostů.
Podstatou návrhu je výstavba nové pravobřežní ochranné hráze délky cca 1500 m včetně hrázových přejezdů a obratiště na dolním konci hráze. Hráz je rozdělena mostem v ř. km 49,810 na horní a dolní úsek. Z důvodu bezpečného odvedení zahrázových vod je dolní část ochranné hráze vedena souběžně s tokem až do vzdálenosti cca 625 m pod konec zástavby.
Současně s ochrannou hrází bude na levém břehu vybudován průleh. Současná kapacita koryta v zájmovém úseku toku odpovídá zhruba dvouletému povodňovému průtoku. Odlehčovací terénní průleh zajistí bezpečné převedení povodňových průtoků Q5 až Q20, aniž by docházelo ke škodám na majetku v prostoru levého břehu toku a zároveň zlepší odtokové poměry v zájmovém úseku při průchodu návrhového průtoku.
Průleh bude mít charakter terénní úpravy provedené do hloubky cca 0,80 - 1,10 m pod úroveň stávajícího terénu, v délce cca 515 m při podélném sklonu 1 ‰ až 2,5 ‰ a šířce 50 m. Boční svahy průlehu trojúhelníkového profilu budou provedeny ve sklonu 3 až 6 %. Vnitřní prostor bude zatravněn, aby mohla být jeho plocha i nadále využívána jako louka.
Nádrž Loděnice
Nádrž Loděnice byla navržena na západním okraji obce Loděnice na vodoteči Lipinka. Nádrž bude sloužit k zachycení povodní z lokálních přívalových srážek. Do návrhové povodně PV100 bude odtok transformován na Qneš = 0,54 m3/s. Hráz nádrže byla navržena jako homogenní, lichoběžníkového průřezu, vodorovná, se zakřivenou osou (kombinace oblouků a přímých částí) délky cca 290 m a šířky koruny 4 m. Celkový objem nádrže byl navržen na hodnotu 68 500 m3. Zemina pro stavbu hráze bude těžena ze zemníku v prostoru budoucí zátopy. Funkci bezpečnostního a výpustného zařízení bude plnit sdružený objekt sestávající z vtoku s uzávěrem, šachty bezpečnostního přelivu a odpadní štoly.
Voda bude od hráze nádrže odvedena otevřeným korytem do blízkosti obytné zástavby, kde bude vodoteč napojena do stávajícího koryta. Stávající koryto Lipinky je navrženo v nové trase v celkové délce cca 370 m jako rozvlněné přírodní koryto s přímými úseky a s kruhovými oblouky.
Druh a rozsah ohrožení
Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterých voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dostatečně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
Nebezpečí povodně: situace vzniklé zejména při
- Dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
- Déletrvajících dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávání náhleho tání, při vzniku nebezpečných ledových zácp.
- Vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
Z hlediska ohrožení může nastat povodeň – Přirozená
- Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
- Zvláštní povodeň
Přirozená povodeň - může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami, nebo chodem ledů, nebo mimořádnými příčinami, jako jsou sesuvy půdy do koryta toků, vytvořením ledových bariér a vytvořením bariér z plovoucích předmětů. Za těchto situací dochází k přechodnému zvýšení hladiny vodních toků, při kterých již dochází k zaplavení území mimo koryto toku. Přirozenou povodní je i stav, při kterém voda může způsobit škody tím, že nemůže z určitého území přirozeně odtékat (nebo je její odtok nedostatečný), nebo dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků.
- Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.
- Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako bleskové povodně.
- Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.
Na území obce Holasovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Ohrožení obce může být způsobeno i vlivem lokální přívalové srážky – bleskové povodně, která vzniká po krátkém přívalovém dešti. Může se vyskytnout i v místech s velmi omezeným vsakováním do půdy. Za intenzivní srážky způsobující bleskové povodně se považuje cca 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod, 60 mm/5 hod a více srážek.
Katastr obce Holasovice se nachází po obou březích řeky Opavy. Území na levém břehu je ploché, bez zástavby a nacházejí se na něm zemědělské pozemky. Území na pravém břehu je u řeky také ploché, ale dále od vodního toku strmě stoupá. Na tomto břehu se nachází převážná část obce. Většina domů je postavena na vyvýšeném místě mimo dosah povodně, pouze část zástavby se nachází v záplavovém území. Katastrem obce rovněž protéká potok Heraltický, potok Lipinka a několik bezejmenných přítoků řeky Opavy, které však nejsou povodňově aktivní. Pokud dojde k rozlivu těchto drobných přítoků, není bezprostředně ohrožena zástavba.
V záplavovém území řeky Opavy se nachází cca 35 rodinných domků. Jedná se především o ohrožení suterénních částí staveb. Majitele těchto objektů je nutno v návaznosti na jednotlivé SPA informovat, varovat, případně evakuovat. Ohroženým místem, kde je nutno provádět odstraňování plavenin, zátarasů a ledových ker, je železobetonový most č. 0577-2, který má v průtočném profilu toku 3 podpěrné pilíře. Dva z pilířů mají šikmé náběhy, zbylý pilíř je bez šikmého náběhu a zachycují se na něm plaveniny, které je nutno hlavně při povodňových stavech průběžně odstraňovat, aby se zabránilo ucpání průtočného profilu a následnému rozlivu vody na okolní pozemky. Správcem mostu je Správa silnic MSK Opava.
Povodně v roce 1997 způsobily velké škody na majetku občanů i obce, rozvodnění Opavy způsobilo havarijní stavy nemovitostí v zaplaveném území. V roce 2010 způsobila povodeň na Heraltickém potoce zaplavení obce Štemplovec, v obci bylo cca 0,5 m vody. Největší povodňové problémy na toku Lipina nastávají nad obcí Loděnice, kde dochází při extrémních srážkách k velkým smyvům zemědělské půdy do toku a následně i do obce Loděnice. Při zvýšených průtocích je nejkritičtější místo na toku v místě zatrubnění v obci Loděnice, kdy je překročena kapacita potrubí a dochází k rozlivům v obci nad tímto zatrubněním.
| ( ! ) Warning: file_get_contents(http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=blesk&QY=L[OBECID]507113): failed to open stream: No connection could be made because the target machine actively refused it. in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 299 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
| 3 | 0.0069 | 441736 | file_get_contents( $filename = 'http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=blesk&QY=L[OBECID]507113' ) | ...\vecna-cast.php:299 |
| ( ! ) Notice: Undefined offset: 1 in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 302 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami - může být způsobena přírodními jevy jako je např. sesuvy půdy, ucpáním průtočných profilů propustků a mostů, ledovými jevy a jinými situacemi. V katastrálním území obce Bystřička se nevyskytují na Vsetínské Bečvě a Bystřici často ledové jevy.
Proti vzniku těchto povodní jsou prováděna následující opatření:
- Odstraňování materiálu a odpadu, který by mohl způsobit ucpání kritických míst toku
- Čištění koryta, odstraňování naplavenin
- V době povodně je nutná neustálá kontrola kritických míst členy hlídkové služby a provádění případných opatření příslušníky Sboru dobrovolných hasičů za použití potřebné techniky
| ( ! ) Warning: file_get_contents(http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=moop&QY=L[OBECID]507113): failed to open stream: No connection could be made because the target machine actively refused it. in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 330 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
| 3 | 1.0179 | 443336 | file_get_contents( $filename = 'http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=moop&QY=L[OBECID]507113' ) | ...\vecna-cast.php:330 |
| ( ! ) Notice: Undefined offset: 1 in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 333 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
| ( ! ) Warning: file_get_contents(http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=ohrozene&QY=L[OBECID]507113): failed to open stream: No connection could be made because the target machine actively refused it. in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 353 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
| 3 | 2.0402 | 443336 | file_get_contents( $filename = 'http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=ohrozene&QY=L[OBECID]507113' ) | ...\vecna-cast.php:353 |
| ( ! ) Notice: Undefined offset: 1 in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 356 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
Ohrožující objekty
| ( ! ) Warning: file_get_contents(http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=ohrozujici&QY=L[OBECID]507113): failed to open stream: No connection could be made because the target machine actively refused it. in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 377 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
| 3 | 3.0518 | 443336 | file_get_contents( $filename = 'http://www.aqp-dpp.cz:4445/?GEN=LSTD&MAP=obj_dpp&TS=ohrozujici&QY=L[OBECID]507113' ) | ...\vecna-cast.php:377 |
| ( ! ) Notice: Undefined offset: 1 in C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php on line 380 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Call Stack | ||||
| # | Time | Memory | Function | Location |
| 1 | 0.0001 | 359560 | {main}( ) | ...\obec.php:0 |
| 2 | 0.0066 | 433320 | include( 'C:\wamp64\www\moravskoslezsky\text\507113\vecna-cast.php ) | ...\obec.php:92 |
Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená jinými - umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.
Za nebezpečí zvláštní povodně se považuje situace při vzniku mimořádní situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Na území obce Holasovice se nenachází žádná vodní díla, která by mohla způsobit zvláštní povodeň. V budoucnu by měla být postavena nádrž Nové Heřmínovy, která by se měla nacházet výše na toku řeky Opavy.