zpět nahoru
znak

Obec Holasovice

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky | Seznam vodních toků | Odtokové poměry | Hydrologie | Analýza časových možností | Druh a rozsah ohrožení | Opatření před povodní | Stupně povodňové aktivity

Věcná část

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky zájmového území

Obec Holasovice patří do působnosti ORP Opava. Má 1374 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1623 ha. Části obce jsou Holasovice, Kamenec, Loděnice a Štemplovec. Ve vzdálenosti 10 km jihovýchodně leží statutární město Opava, 13 km severozápadně město Krnov.

Holasovice-celek.jpg

Z hlediska geologického vývoje je možné okres rozdělit na dvě části. Západní část je součástí Českého masivu, zatímco východní část náleží k Západním Karpatům. Geologický vývoj Opavska lze sledovat od prvohor, kdy území bylo součástí variského horstva. V devonském období byl okres zalit mořem a vytvořily se zde vrstvy usazenin - pískovce, slepence a břidlice. Karbonského stáři jsou horniny podloží opavské pánve. V druhohorách bylo Opavsko souší, jedná se o relativně klidné období. V období třetihor bylo území znovu zaplaveno mořem. Během třetihorního vrásnění byla parovina Nízkého Jeseníku rozlámána, na zlomových liniích se projevila sopečná činnost. V období čtvrtohor bylo Opavsko pokryto ledovcem téměř z poloviny své rozlohy. Pozůstatkem zalednění jsou ledovcové uloženiny - glacigenní sedimenty, nacházející se právě v oblastech, které byly pokryty pevninskými nebo horskými ledovci.


Nejstarší horniny, které se na území vyskytují, patří ke karbonskému období prvohor. Z této doby jsou v oblasti Nízkého Jeseníku zastoupeny slepenec, pískovec a břidlice, stáři těchto hornin je odhadováno na 345 - 325 mil. let. Nerostnou třetihorní surovinou je sádrovec, který se používá k výrobě stavebních materiálů a cementu. Naleziště sádrovce je v Opavě, městské části Kateřinky a také u obce Kobeřice. Čtvrtohorního stáři jsou zásoby písku, štěrku a štěrkopísku na Hlučínsku, u Kravař a Bohuslavic.


Podnebí Opavska náleží k mírnému podnebnému pásu s projevy vnitrozemského i přímořského charakteru. Na podnebí má rovněž vliv otevřenost území k severu ke Slezské nížině, což způsobuje pomalu rostoucí teploty na jaře a teplé, suché a slunné podzimy.

Průměrná roční teplota území je 8,2 °C. První letní den s maximální denní teplotou nad 25 °C nastává okolo 17. května, léto obvykle trvá do 15. záři. Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou denní maximální teplotou 23,7 °C. Nejvyšší počet tropických dnů, kdy maximální denní teplota přesáhne 30 °C, je šest v měsíci červenci a osm v měsíci srpnu, průměrně je to pouze pět dnů. Naopak nejchladnější je leden s průměrným denním minimem -6 °C. První mrazové dny průměrně začínají 7. října a trvají do 7. května, celkový počet mrazivých dnů v roce je 116. Počet ledových dnů s maximální denní teplotou, která nepřesáhne 0 °C, je 34, z nichž největší počet připadá na měsíc leden (13 dnů).

Dešťové srážky jsou na území rozděleny nepravidelně. Nejméně srážek připadá na severozápadní část od města Opavy, protože zde zasahuje dešťový stín Hrubého Jeseníku (v místě obcí Holasovice, Loděnice a u Neplachovic). Ročně zde spadne okolo 620 mm srážek. Naopak místo s nejvyšším úhrnem srážek, roční průměr 810 mm, je Červená hora. Průměrné množství ročních srážek činí 640 mm. K měsícům s největším počtem dní, ve kterých spadne 0,1 mm srážek a více, patří červen, červenec a srpen. Zcela výjimečný stav nastal v roce 1997, kdy na území Opavska dne 6. července spadlo nejvíce srážek za posledních sto let.


Z hlediska hydrologických poměrů mohou prakticky nastat podmínky pro vznik povodní:

  • v lednu až v březnu – způsobeno táním sněhu,
  • v květnu až v srpnu – způsobeno dlouhodobými srážkami.

V ostatních měsících je vznik povodně méně pravděpodobný, ale není vyloučen. Zejména může docházet ke vzniku bleskových povodní, v důsledku intenzivních srážek na relativně malém a předem nepředvídatelném území.


Seznam vodních toků na území obce

Název toku (č. hydrologického pořadí) ID toku Recipient Správce toku
Opava (110,67 km) - levostranný přítok (2-02-01-076) 201 640 000 100
IDVT 10100014
Odra Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava
Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava
Heraltický potok (18,69 km) - pravostranný přítok (2-02-01-081) 202 300 000 100
IDVT 10216131
Opava Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava
Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava
Lipinka (4,29 km) - pravostranný přítok (2-02-01-076) 202 290 001 200
IDVT 10210277
Opava Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava
Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava
Bezejmenný tok (1,25 km) - levostranný přítok (2-02-01-076) 202 290 001 000
IDVT 10218192
Opava Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3,
Správa HOZ Brno, Hroznová 227/17, 603 00 Brno - Pisárky
Bezejmenný tok (1,77 km) - pravostranný přítok (2-02-01-076) 202 290 000 600
IDVT 10210931
Opava Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava
Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava
Žabina (1,43 km) - levostranný přítok (2-02-01-081) 202 340 000 600
IDVT 10209603
Heraltický potok Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava
Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava
Bezejmenný tok (1,00 km) - levostranný přítok (2-02-01-081) 202 340 001 400
IDVT 10212519
Heraltický potok Povodí Odry, s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava
Přímý výkon správy - závod 1 Opava, Kolofíkovo náb. 54, 747 05 Opava

url.gif mapa vodních toků na území obce


Odtokové poměry


Opava

Nejvýznamnějším vodním tokem na území obce Holasovice je řeka Opava (č. h. p. 2-02-01-076). Řeka Opava vzniká soutokem Střední a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a celá odtud až k ústí je ve správě státního podniku Povodí Odry. Střední Opava (s délkou 12,9 km) pramení na severovýchodních svazích Pradědu a Černá Opava (18,4 km) při severozápadních svazích Orlíku. Další zdrojnici tvoří ještě Bílá Opava, která je snad z těchto tří pramenných bystřin nejatraktivnější. Ta pramení na jižních svazích Pradědu ve výšce 1280 m n. m. a v horní trati protéká lázeňskou obcí Karlova Studánka. Nad ní se v horském úseku nacházejí peřeje, kaskády a vodopády, největší, tzv. Velký vodopád, má výšku 8 m. K místu zaústění do Střední Opavy je Bílá Opava dlouhá 13,2 km.

Tok vlastní Opavy od soutoku tří pramenných větví ve Vrbně pod Pradědem měří k ústí do Odry 109,3 km. Vezmeme-li v úvahu délku s nejdelším pramenným přítokem, tj s Černou Opavou, činí tak její celková délka 127,7 km. Ta je dohromady o 17,1 km delší, než má její recipient řeka Odra mezi pramenem a soutokem s Opavou (110,2 km). K místu soutoku s Odrou má Opava i větší plochu povodí (2088,8 km2 proti 1616,3 km2), stejně tak jako průměrný průtok vody (15,0 proti 12,7 m3/s). Dá se tedy říci, že soutok Opavy a Odry, dvou hlavní toků povodí Odry, je uvedenými vzájemnými poměry určitou analogií, jako je tomu u soutoku Labe s Vltavou.

Celkově lze charakterizovat, že Opava, protékající prostředím krystalinika České vysočiny, má mnohem stabilnější poměry, než srovnatelné toky na protější beskydské straně povodí. Sklon jejího dna, neovlivněný spádovými objekty, se v trati od ústí po Moravicí pohybuje okolo 1 ‰, výše k ústí Opavice 2 ‰ a po Vrbno pod Pradědem pak 5 ‰. Průměrná velikost zrnitosti splaveninového materiálu dna probíhá v rozmezí od 25 mm v úseku pod Krnovem (ř. km 33) po 60 mm v trati nad tímto městem. Horní tok přibližně po Karlovice (ř. km 103) prochází sevřenějším údolím, jeho střední část se níže pak postupně rozevírá, přičemž pod Krnovem (ř. km 70) a zejména pod zaústěním Moravice (ř. km 33) má vysloveně nížinný charakter se širokou a plochou údolní nivou.

V pojetí Plánu dílčího povodí Horní Odry je celá říční trať Opavy rozčleněna do šesti vodních útvarů povrchových vod. Z větších sídel, která leží přímo na toku nebo v jeho bezprostřední blízkosti, jsou to města Vrbno pod Pradědem, Krnov, Opava, Kravaře a zcela u ústí svým okrajem pak krajské město Ostrava.

Charakter toku po jeho celé délce celkově odpovídá uspořádání prostoru, jímž řeka protéká. Její horní úseky probíhají zalesněným územím až po Vrbno pod Pradědem, odtud pak níže směrem po vodě se střídají úseky procházející zástavbou menších či větších obcí, střídané prostory využívanými především zemědělsky. Urbanisticky nejexponovanějším územím v horní třetině toku je zástavba města Krnova, pod ním až po další významné sídlo celého podpovodí - město Opavu - řeka tvoří na 21,8 km státní hranice mezi Českou a Polskou republikou (mimo Holasovickou územní enklávu). Pod městem Opavou, jehož severovýchodní částí řeka protéká, je směrem k ústí zástavba okolních obcí lokalizována spíše k okrajům nivy. Výjimkou je, že u Kravař odděluje řeka starší zastavěnou oblast na levém břehu od novější místní části Dvořisko.

První regulační zásahy, nejdříve spíše sporadické a lokalizované pomístně, lze na řece Opavě zaznamenat již od 1. pol.19. století. Z těch větších to byly úpravy přes tehdejší zástavbu města Opavy, později pak byly systematičtěji upravovány i horní horské trati a bystřinné úseky. Těžiště prací na úpravě odtokových poměrů řeky bylo soustředěno až po proběhlých povodních, které se na ní vyskytly v roce 1880 a pak v r.1902 a 1903, když v zastavěných územích největších sídel oblasti - v Krnově a v Opavě - nadělaly nejvíce škod. Z té doby pochází délkově nejrozsáhlejší regulace toku, které v obou městech byly vykonány (Krnov 8 km, Opava 9 km).

Výstavba jezů pro odběry vody a využití vodní síly tak, jako na ostatních srovnatelných tocích povodí, byla prováděna mnohem dříve před souvislejšími úpravami koryta. Jezů byla na řece vybudována celá řada pro pohon mlýnů, pil a pro zásobování rybníků, které byly v údolní nivě od Krnova směrem po toku velmi četné. Podstatná část lokalit, kam byly jezy umístěny, se zachovala dodnes a lze říci, že i po četných přestavbách a rekonstrukcích nadále slouží na svých původních místech ke vzdouvání vody. Jen poměrně malá část z nich poté, co vzdouvací účel zanikl, byla přeměněna na spádové stupně a plní dnes jen stabilizační funkci. V současné době je na řece Opavě funkčních 22 jezů, žádný z nich nemá vyhraditelný pohyblivý uzávěr (jedná se tedy o jezy pevné), dva z nich jsou na hraničním úseku řeky v majetku polských uživatelů. Z těch českých je k nejvýznamnějším na řece Opavě třeba řadit Třebovický jez (ř. km 1,4), od nějž je zásobována provozní vodou elektrárna Třebovice, dále městské jezy v Opavě (ř. km 39,5) a Krnově (ř. km 70,9). Podstatná část jezů slouží k energetickému využití prostřednictvím malých vodních elektráren (MVE). Od jezu tzv. Papírenského mlýna (ř. km 66,5) je zásobován i Petrův rybník, snad dnes funkčně nejvýznamnější akumulace vody, která je situována přímo v nivě řeky Opavy.

Nejnovější úpravní zásahy posledního desetiletí si na řece vyžádalo odčinění škod na jejím korytě, které byly způsobeny povodní z r. 1997. Ta měla na Opavě zvláště katastrofální průběh, zejména na horním konci, kde její kulminační hodnoty přetvářely vlastně celou údolní nivu. Hydrologicky bylo tehdy vyhodnoceno, že v nejvyšších úsecích Opavy povodeň dosahovala četnosti výskytu sedmisetleté (Q700) vody (ve Vrbně pod Pradědem), směrem po toku se snižovala, nicméně v ústí do Odry dosahovala stále ještě četnosti dvousetleté (Q200) vody. Destrukce koryta si v řadě úseků mezi Vrbnem pod Pradědem a Novými Heřminovy vyžádala jeho úplnou obnovu, stejně tak jako obnovu potřebné průtočnosti ve spojení s generální opravou dříve upravených úseků přes Krnov a Opavu.

Z hlediska vodohospodářské bilance jsou přirozené průtoky v řece Opavě celkově ovlivňovány užíváním vody (odběry a odpady vypouštěných vod) jen poměrně v minimálním rozsahu v úseku odshora až po město Opavu. Kladná hodnota změny průtoku se v ní projevuje výrazněji až pod zaústěním opavské čistírny odpadních vod (Opava je pitnou vodou zásobována „převodem” vody z vodárenské nádrže Kružberk, situované v sousedním povodí), takže změna v bilančním profilu Opavy nad ústím do Moravice činí +0,22 m3/s. Pod Moravicí přechází výrazněji do záporných hodnot (-0,75 m3/s), protože voda Kružberské přehrady je převáděna mimo přirozenou říční síť trubními přivaděči do systému Ostravského oblastního vodovodu s těžištěm spotřeby mimo vlastní povodí Opavy. Z významnějších odběratelů vody přímo z řeky Opavy je možno na horním toku jmenovat odshora Advanced Plasties - Husquarna (Vrbno p/P - odběr 12 l/s) a Teplárnu Krnov (7 l/s), na dolním pak Ivax Teva (Komárov - 10 l/s), Hlučínské jezero (12 l/s) a Elektrárnu Třebovice.


Heraltický potok

Pramení jihovýchodně od Horních Životic ve výšce 470 m n. m., ústí zprava do Opavy u Holasovic ve výšce 268 m n. m., plocha povodí je 50,4 km2, délka toku je 18,7 km a průměrný průtok u ústí je 0,19 m3/s. Heraltický potok je meandrující vodní tok s mrtvými rameny a pravidelně zaplavovanými mokřadními loukami. Dříve se tady zemědělsky hospodařilo, pak se však zvedla hladina podpovrchové vody a hospodaření se stalo obtížné. Namísto toho se zde objevil krásný kousek přírody, na kterém najdeme jak meandrující potok, tak také kus lužního lesa a rákosové porosty. Tato lokalita představuje významný biotop v jinak převážně intenzívně obhospodařované zemědělské krajině. V roce 2010 způsobil tento tok zaplavení obce Štemplovec, kde bylo cca 0,5 m vody. Správcem toku je Povodí Odry, s.p.


Lipinka

Tok Lipina je pravostranným přítokem řeky Opavy, do které se vlévá v Holasovicích. V obci Loděnice je z převážné části zatrubněn, pouze v horní části je Lipina v otevřeném korytě, z kterého jsou napájeny dva boční rybníky. V polní trati mezi obcemi Loděnice a Holasovice je Lipina jako otevřené regulované koryto a v obci Holasovice je opět tok v celé své délce zatrubněn. Největší povodňové problémy v současné době nastávají na tomto toku nad obcí Loděnice, kde dochází při extrémních srážkách k velkým smyvům zemědělské půdy do toku a následně i do obce Loděnice. Při zvýšených průtocích (povodňových stavech) je nejkritičtější místo na toku v místě zatrubnění v obci Loděnice, kdy je překročena kapacita potrubí a v obci dochází k rozlivům nad tímto zatrubněním. Níže po toku, vzhledem k omezené kapacitě zatrubnění, již nedochází k žádnému rozlivu mimo tok.


pdf.gif, 1.7kBHydrologie


Seznam vodních nádrží na území obce

Název vodního díla Kategorie Umístění Vlastník Provozovatel Kontakt
Loděnice I IV boční napájení z toku Lipinka Obec Holasovice Rybářský spolek Loděnice Bc. Kamil Kramný, tel. 607820731
Loděnice II IV boční napájení z toku Lipinka Obec Holasovice Rybářský spolek Loděnice Bc. Kamil Kramný, tel. 607820731
Kampl IV bez přítoku, po těžbě štěrku Obec Holasovice Český rybářský svaz Rybářský dům Opava, p. Miroslav Kiszka
SN Loděnice III Průtočná nádrž na toku Lipina km 2,7 Povodí Odry, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Odry, s.p., Varenská 49, Ostrava 701 26, tel. (+420) 596 657 111
Štemplovec IV uprostřed obce bez přítoku, pouze dešťové vody Obec Holasovice Sbor dobrovolných hasičů Štemplovec Ing. František Horák
Kamenec IV bez přítoku, dešťové vody ze zaústěné kanalizace Obec Holasovice Obec Holasovice velitel Sboru dobrovolných hasičů Kamenec -p. Miloš Kuric

Rybníky "Loděnice I" a "Loděnice II"

Jedná se o dva rybníky s bočním napájením (z toku Lipinka), jde tedy o neprůtočné nádrže, které nejsou ohroženy povodňovými stavy. V roce 2009 byly rybníky odbahněny, provedeny úpravy břehů, hrází, přítokových a odtokových zařízení. Rybníky slouží jako retenční nádrže, zdroj požární vody, krajinotvorný prvek a ekologický stabilizační prvek.

Hráze rybníků jsou sypané, zemní. Návodní strana je opevněna kamennou rovnaninou. Vzdušná strana je ohumusována a zatravněna. Koruna hráze je oseta. U "Loděnice I" tvoří hráz přilehlý břeh a místní komunikace.


Základní údaje: Loděnice I Loděnice II
Délka hráze: 65 m 47 m
Výška hráze: 2,2 m 2,4 m
Šířka koruny hráze: 2,0 - 3,0 m 5,0 - 6,0 m
Průměrná hloubka vody: 1,09 m 0,97 m
Objem zásobní: 3 850 m3 4 950 m3
Objem maximální: 5 300 m3 7 000 m3
Sklon svahů hráze: 1:1,5 - 1:2 1:1,5 - 1:2
Minimální kóta koruny hráze: 299,09 m n. m. 299,80 m n. m.

Loděnice.jpg

Rybník "Kampl"

Nachází se nad obcí Holasovice na pravém břehu řeky Opavy. Jedná se o vytěženou štěrkovnu bez přítoku povrchové vody, kterou obhospodařují rybáři.


Kampl.jpg

Rybník "Kamenec"

Nachází se u obce Kamenec. Napájen je pouze dešťovou vodou, nemá stálý přítok. Odtok z rybníka zajišťuje potok Žabina, který je levostranným přítokem Heraltického potoka.


Kamenec.jpg

Protipovodňová opatření

V povodí horního toku řeky Opavy byla navržena opatření ke snížení povodňových rizik. Nosným prvkem navrhovaných opatření je menší nádrž Nové Heřmínovy s objemem 16,15 mil. m3. Nádrž je doplněna úpravou koryta řeky Opavy, hrázemi a kompenzačními revitalizacemi údolní nivy od jezu v Kunově nad Novými Heřmínovy až po město Krnov, včetně samotné nádrže. Pod Krnovem až po město Opavu jsou pak sídla chráněna lokálními hrázemi. Přípravná koncepce přírodě blízkých opatření zahrnuje zejména 7 malých ochranných nádrží. Menší nádrž Nové Heřmínovy je navrhována jako víceúčelová s hlavním účelem tlumení povodní a také s omezeným zásobním objemem pro nadlepšování průtoků v době sucha, s možností rekreace a doplňkovou výrobou elektrické energie. V rámci tohoto projektu je na území obce Holasovice navrženo ohrázování řeky Opavy a vybudování nádrže u obce Loděnice.


Ochrana pravobřežního prostoru v Holasovicích

Zájmová oblast se nachází na pravém břehu řeky Opavy v úrovni obce Holasovice. Vztaženo ke kilometráži řeky Opavy se jedná o oblast mezi ř. km 48,5 až 50,0. Trasa ochranné hráze byla navržena v prostoru mezi břehovou hranou a stávající zástavbou rodinných domů tak, aby s ohledem na svůj účel nezhoršila stávající průtokové poměry v území a zároveň aby byly minimalizovány zábory soukromých pozemků. Pod dolním koncem zástavby je trasa hráze vedena po okraji pastviny podél pásu stávajících břehových porostů.

Podstatou návrhu je výstavba nové pravobřežní ochranné hráze délky cca 1500 m včetně hrázových přejezdů a obratiště na dolním konci hráze. Hráz je rozdělena mostem v ř. km 49,810 na horní a dolní úsek. Z důvodu bezpečného odvedení zahrázových vod je dolní část ochranné hráze vedena souběžně s tokem až do vzdálenosti cca 625 m pod konec zástavby.


Hraz_pruleh.jpg

Současně s ochrannou hrází bude na levém břehu vybudován průleh. Současná kapacita koryta v zájmovém úseku toku odpovídá zhruba dvouletému povodňovému průtoku. Odlehčovací terénní průleh zajistí bezpečné převedení povodňových průtoků Q5 až Q20, aniž by docházelo ke škodám na majetku v prostoru levého břehu toku a zároveň zlepší odtokové poměry v zájmovém úseku při průchodu návrhového průtoku.

Průleh bude mít charakter terénní úpravy provedené do hloubky cca 0,80 - 1,10 m pod úroveň stávajícího terénu, v délce cca 515 m při podélném sklonu 1 ‰ až 2,5 ‰ a šířce 50 m. Boční svahy průlehu trojúhelníkového profilu budou provedeny ve sklonu 3 až 6 %. Vnitřní prostor bude zatravněn, aby mohla být jeho plocha i nadále využívána jako louka.


Nádrž Loděnice

Nádrž Loděnice byla navržena na západním okraji obce Loděnice na vodoteči Lipinka. Nádrž bude sloužit k zachycení povodní z lokálních přívalových srážek. Do návrhové povodně PV100 bude odtok transformován na Qneš = 0,54 m3/s. Hráz nádrže byla navržena jako homogenní, lichoběžníkového průřezu, vodorovná, se zakřivenou osou (kombinace oblouků a přímých částí) délky cca 290 m a šířky koruny 4 m. Celkový objem nádrže byl navržen na hodnotu 68 500 m3. Zemina pro stavbu hráze bude těžena ze zemníku v prostoru budoucí zátopy. Funkci bezpečnostního a výpustného zařízení bude plnit sdružený objekt sestávající z vtoku s uzávěrem, šachty bezpečnostního přelivu a odpadní štoly.

Voda bude od hráze nádrže odvedena otevřeným korytem do blízkosti obytné zástavby, kde bude vodoteč napojena do stávajícího koryta. Stávající koryto Lipinky je navrženo v nové trase v celkové délce cca 370 m jako rozvlněné přírodní koryto s přímými úseky a s kruhovými oblouky.