zpět nahoru
znak

Městský obvod Ostrava-Radvanice-Bartovice

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky | Seznam vodních toků | Odtokové poměry | Hydrologie | Analýza časových možností | Druh a rozsah ohrožení | Opatření před povodní | Stupně povodňové aktivity

Věcná část

Charakteristika a klimatické a hydrologické podmínky zájmového území

Městský obvod Radvanice a Bartovice patří do působnosti ORP Ostrava, kraj Moravskoslezský a okres Ostrava-město. Celková katastrální výměra městského obvodu činí 16,66 km2.

Radvanice-Bartovice.jpg

Moravskoslezský úsek hornoslezské černouhelné pánve leží v předpolí flyšoidních spodnokarbonských sedimentů Nízkého Jeseníku a představuje čelní hlubinu variského horstva, vyplněnou svrchnokarbonskými sedimenty. Jejich celková mocnost dosahuje až 3 800 m a obsahují četné uhelné sloje o souhrnné mocnosti asi 120 m (z převážné části koksovatelné uhlí). Spodnější ostravské souvrství obsahuje ještě vložky mořských sedimentů (tzv. mořská patra) a je intenzivněji zvrásněno (z. část pánve); mladší karvinské souvrství (asi 1 000 m mocné) je již celé sladkovodního původu, je málo postiženo vrásněním, obsahuje méně uhelných slojí, avšak větší mocnosti. Dále k jihu leží podbeskydská (černouhelná) pánev, krytá příkrovy Beskyd.


Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Rozdělení srážek v průběhu roku má kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března. Období tání není pravidelné, tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Dlouhodobé charakteristiky klimatu vycházejí z nepřetržitého měření na dané lokalitě a vyjadřují dlouhodobě průměrný přehled hodnot jednotlivých meteorologických prvků.

Meteorologické údaje pro Ostravu - dlouhodobá charakteristika za období 1961 - 2000

  • Roční úhrn srážek:
  • 700 mm
  • Průměrná roční teplota:
  • +8,3 °C
  • Průměrná lednová teplota:
  • -2,3 °C
  • Průměrná červencová teplota:
  • +17,8 °C

Z hlediska hydrologických poměrů mohou prakticky nastat podmínky pro vznik povodní:

  • v lednu až v březnu – způsobeno táním sněhu,
  • v květnu až v srpnu – způsobeno dlouhodobými srážkami.

V ostatních měsících je vznik povodně méně pravděpodobný, ale není vyloučen. Zejména může docházet ke vzniku bleskových povodní, v důsledku intenzivních srážek na relativně malém a předem nepředvídatelném území.


Seznam vodních toků na území městského obvodu

Název toku (č. hydrologického pořadí) ID toku Recipient Správce toku
Lučina (37,3 km) - pravostranný přítok (2-03-01-082) 204 310 000 100
IDVT 10100124
Ostravice Povodí Odry, s.p., Várenská 49, 701 26 Ostrava,
Přímý výkon správy - závod 2 Frýdek-Místek,
Horymírova 2347, 738 01 Frýdek-Místek
Podleský potok (4,630 km) - pravostranný přítok (2-03-01-079) 204 480 000 100
IDVT 10213567
Lučina Povodí Odry, s.p., Várenská 49, 701 26 Ostrava,
Přímý výkon správy - závod 2 Frýdek-Místek,
Horymírova 2347, 738 01 Frýdek-Místek
Mošňok (2,016 km) - levostranný přítok (2-03-01-082) 204 510 004 400
IDVT 10212645
Lučina MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04
Důlňák II (0,434 km) - pravostranný přítok (2-03-01-082) 204 510 001 300
IDVT 10211954
Důlňák I MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04
Potok pod hřbitovem (1,487 km) - pravostranný přítok (2-03-01-082) 204 510 005 400
IDVT 10211387
Lučina MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04
Příkop podvrší (0,589 km) - pravostranný přítok (2-03-01-082) 204 510 004 000
IDVT 10213604
Lučina km 0-0.22 - MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04
km 0.22-pramen - Lesy ČR, s.p., ST - oblast povodí Odry,
Nádražní 2811, 738 01 Frýdek-Místek
Ráček (1,072 km) - pravostranný přítok (2-03-01-079) 204 480 001 200
IDVT 10214064
Podleský potok MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04
Potok ul. Dvorová + Radová (1,096 km) - pravostranný přítok (2-03-01-079) 204 480 001 400
IDVT 10215933
Podleský potok MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04
Bezejmenný tok (0,572 km) - pravostranný přítok (2-03-01-079) 204 480 001 000
IDVT 10215494
Podleský potok MILNEA státní podnik v likvidaci, Praha 6 - Řepy,
Třanovského 622/11, PSČ 163 04

url.gif mapa vodních toků na území obce


Odtokové poměry

Lučina

Nejvýznamnějším vodním tokem v katastrálním území městského obvodu Radvanice a Bartovice je řeka Lučina (č. h. p. 2-03-01-082). Řeka Lučina pramení na svazích Prašivé v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 580 m n. m. a ústí do Ostravice zprava na území města Ostravy. Je tokem, jehož správa není dělená, po celé délce, která od pramene k ústí činí 37,9 km, je ve správě státního podniku Povodí Odry. Z této délky přibližně 4,6 km tvoří zátopa údolní nádrže Žermanice. Nádrž je situována na toku v jeho střední části se staničením profilu přehradní hráze v km 25,0. Její tok nejprve míří severním, později západním až severozápadním směrem. Celková plocha povodí je 197,1 km2 a průměrný průtok činí 2,3 m3/s.

Lučina je podhorským beskydským tokem a její horní úsek má zřetelně bystřinný charakter o vysokém podélném sklonu dna řádově v procentech. Ten ve střední trati nad nádrží Žermanice klesá na 7 až 10 ‰, pod nádrží k ústí pak na 2 ‰. Průměrná velikost zrnitosti splaveninového materiálu dna se pohybuje pod nádrží mezi 50 - 60 mm, níže na úrovni Šenova 20 - 30 mm.

Charakter toku od pramene po konec zátopy přehrady Žermanice má povahu bystřiny, pod nádrží se údolní niva Lučiny rozevírá a řeka je spíše nížinného typu s četnými meandry a s poměrně širokým inundačním územím okolo. Regulační zásahy do koryta Lučiny se datují od dvacátých let minulého století, kdy první souvislejší úpravy byly provedeny od Hranečníku v Ostravě (km 2,3) směrem proti vodě k Radvanicím. Průmyslová expanze a požadavky na bezpečnější zvládnutí odtokových poměrů vedly k tomu, že do 2. světové války byla Lučina na své spodní trati postupně zregulována od ústí do prostoru nad most ulice Lihovarské (tzn. v km 0,0 - 3,6). Potřeba úpravy v souvislejší délce vyplynula hlavně z ovlivnění tohoto prostoru důlní těžbou a jí vyvolanými poklesy terénu na povrchu. Pod Lučinou se na spodním úseku těžilo uhlí více než 100 let (v důlních polích Hermenegild - později Zárubek, a Trojice) a zaklesávání koryta při zpětném vzdouvání povodňových průtoků z Ostravice, která pod ústí Lučiny neklesala, způsobovalo v tomto exponovaném území četné problémy.

Postupný tlak na rozvoj průmyslové aglomerace (výstavba Nové Huti v Ostravě Kunčicích po 2. svět. válce), na celkovou urbanizaci území a na rozvoj komunikační sítě (trasy staré a nové silnice I/11 v souběhu s Lučinou po obou jejích březích, křížení silnice II/473 Šenov - Havířov, atd.) vedly k tomu, že řeka byla od ústí až prakticky po prostor Šenova postupně a souvisle na přibližně 11 km své délky upravena. Výše 10 km nad tím (až k mostu silnice Dolní Datyně - Prostřední Bludovice, km 21,2) zůstala naopak zcela nedotčeným tokem s meandrovitě se transformující trasou, jejíž část se stala z přírodního hlediska chráněným územím s názvem „Meandry Lučiny”.

Rozsah záplavového území odpovídá popsaným regulačním zásahům, které zde byly dříve provedeny. Úpravy koryta spolu s retenčním účinkem údolní nádrže Žermanice se projevují tak, že ve výustní trati jsou vyloučeny všechny plošné rozlivy, resp. že ty se za povodní omezují pouze na zúžený pruh okolo toku, kde nepůsobí významnějších škod. Ve větší rozloze jsou rozlivy možné v úseku situovaném nad Bartovicemi (přibližně nad km 8,0). Nejkritičtějšími místy v tom směru jsou lokalita čistírny odpadních města (ČOV) města Havířova a podjezd silnice I/11 pod tratí ČR Ostrava Kunčice - Český Těšín (celkově úsek toku km 12,5 - 14,5). Ty jsou často zaplavovány a vytvářejí kritické místo pro přepouštění povodní z výše situované Žermanické přehrady. Jinak nad zaústěním Sušanky (km 15,1) nejsou inundace směrem proti toku přes jejich širší plošný rozsah až po přehradu spojeny s významnějším ohrožením, nad přehradou se vesměs koncentrují do úzkého pruhu kolem vlastního toku.

Ze stabilizačních důvodů byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav řada spádových objektů, od ústí po přehradu jich technicko - provozní evidence toku registruje celkem 19, žádný z nich ale neslouží jako jez pro vzdouvání vody. Žádný odběr vody totiž není zde vázán přímo na koryto řeky, největší - pro komplex ArcelorMittal (Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov - se provádí přímým trubním odběrem přímo z nádrže Žermanice.

Z hlediska vodohospodářské bilance jsou přirozené průtokové poměry v Lučině ovlivněny převodem vody z povodí řeky Morávky. Nejvíce je tento vliv patrný v bilančním profilu na přítoku do nádrže Žermanice (zde v průměrném roce o +1,91 m3/s), pod ní se odběrem vody pro průmysl (ArcelorMittal - 0,67 m3/s a Biocel Paskov - 0,19 m3/s) toto navýšení průtoku snižuje (na +1,32 m3/s). Odběr vody pro objekt rybného hospodářství těsně pod přehradou Žermanice (0,15 m3/s) se bilančně neprojeví, protože prakticky beze změny se hned vrací do toku, k profilu ústí se ale změna průtoku opět pak zvýší (na +1,85 m3/s) v důsledku vypouštění vod z ČOV osmdesátitisícového města Havířov (+0,165 m3/s) a z ArcelorMittal (0,445 m3/s - všechna data za rok 2010). I přes přímé odvádění vod z nádrže pro potřeby průmyslu není po profil zaústění ČOV Havířov nikde na Lučině zaznamenávám napjatý nebo pasivní bilanční stav.


Podleský potok

Je pravostranným přítokem řeky Lučiny, do které se vlévá mimo k.ú. Radvanice a Bartovice. Potok odvádí vodu z usazovací nádrže dolu J. Fučíka a přilehlých drobných vodních toků do řeky Lučiny. Plocha povodí Bystřice je 5,6 km2 a délka toku je 4,6 km. Potok je v obci upraven a částečně zatrubněn. Správcem toku je Povodí Odry, s.p.


pdf.gif, 1.7kB Hydrologie


Seznam vodních nádrží na území městského obvodu

Nádrže nacházející se v městském obvodu Radvanice a Bartovice jsou všechny IV. kategorie, převážně se jedná o usazovací nádrže po ukončené důlní činnosti.

Usazovací nádrž (rybník) dolu J. Fučíka

Tato nádrž se nachází v k.ú. Bartovice na Podleském potoce v Bartovickém lese. Sloužila jako sedimentační nádrž (odkaliště) pro shromažďování tzv. uhelných kalů (jemně rozemletý materiál rozptýlený ve vodě, složený z uhlí a horninových částic o velikosti menší než 1 milimetr.


Fucik.jpg

Rybníky v oblasti Bučina

Jedná se taktéž o usazovací nádrže používanou při důlní činnosti. Nachází se v k.ú. Radvanice. Odtokem rybníků je tok Mošňok.


Mosnok.jpg

Rybníky v blízkosti ulice Turgeněvova

Rybník Volný (v současné době je vypuštěný - probíhá realizace revitalizace území + oprava hráze rybníka) a rybník za vysokým zděným plotem. Oba se nachází v k.ú. Radvanice.


Turgenevova.jpg

Vodní dílo Žermanice

Hlavní akumulací vody na řece Lučině je údolní nádrž Žermanice, vybudována v letech 1951 - 1956 jako druhá v pořadí v celém povodí Odry. Její výstavba sledovala prioritní účel - zásobení rozvíjejícího průmyslu Ostravska provozní vodou. Priorita tohoto účelu je prvořadá dodnes, přehrada zásobuje jedny z nejvýznamnějších podniků regionu - Novou Huť v Ostravě Kunčicích (ArcelorMittal) a Biocel Paskov. Dalšími účely nádrže jsou ochrana před povodněmi, výroba elektrické energie a v neposlední řadě i rekreace u vody. V tomto smyslu přehrada patří k nejnavštěvovanějším údolním nádržím regionu. Nedostatečná vodnost vlastní Lučiny si vyžádala vybudování převodu vody z řeky Morávky, který byl dokončen v roce 1959. Systém vodohospodářských děl v povodí Morávky a Lučiny doplnila později vybudovaná nádrž na Morávce. Správcem nádrže je Povodí Odry s.p.

Přehradní těleso tvoří klasická tížní betonová hráz, v níž je uloženo celkem 116,6 tis. m3 betonu. Je 32 m vysoká, 314 m dlouhá (včetně křídel - 499,5 m) a 9 m široká. Koruna hráze je v nadmořské výšce 295,68 m n. m. Geologická pestrost podloží zde si vyžádala pod ní velký rozsah injekčních prací, celková délka injekčních vrtů činí 45,3 tis. m. Nádrž zaplavuje údolí v délce 4,6 km při zatopené ploše 248,4 ha a maximální hloubce 28 m. Plocha povodí nádrže činí 45,4 km2, avšak pro efektivnější využití objemu přehrady jsou do ní ještě převáděny vody přivaděčem z Vyšních Lhot ze sousedního povodí řeky Morávky o ploše 132 km2. V případě přivaděče se jedná o umělé koryto vedoucí z Morávky v patřičném podélném sklonu přes ploché rozvodí do povodí Lučiny, do níž je přivedena prostřednictvím 0,8 km dlouhého úseku přítoku Holčiny a potom pak vlastní Lučinou až na konec vzdutí nádrže. Přehradní těleso je vybaveno dvěma spodními výpustmi o průměru 1,2 m a třemi hrazenými přelivy šířky 8 m. Výpustmi je maximálně možné vypouštět 2x16,7 m3/s, kapacita jednoho pole přelivu činí 57,6 m3/s. Odběr vody z přehrady uživatelům umožňují dvě potrubí o průměru 0,9 m s příslušnými ovládacími uzávěry. Ve strojovně přehrady jsou instalovány dvě menší turbiny o výkonu 0,05 a 0,065 MW.

Celkový objem vody nadržené přehradou dosahuje 25,27 mil. m3. Nádržní prostor je rozdělen na 3 části - retenční (5,82 mil. m3), zásobní (18,47 mil. m3) a stálé nadržení (0,98 mil. m3). Retenčním (ochranným) prostorem je možné při průchodu povodní snížit 100-letý průtok z 80 m3/s na 20 m3/s.


Rozdělení prostoru nádrže

Kóta Zatopená plocha Objem
min - max [mil. m2] [mil. m3]
Prostor stálého nadržení 267,60 - 274,30 0,025 - 0,278 0,012 - 0,982
Zásobní prostor 274,30 - 291,10 0,278 - 2,172 0,982 - 19,455
Retenční ovládaný prostor 291,10 - 293,50 2,172 - 2,471 19,455 - 25,027

Manipulace za velkých vod

Dostoupí-li hladina vody v nádrži kóty 291,10 m n. m., tj. hladiny zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 20 m3/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 20 m3/s a plní se ochranný prostor nádrže.

V případě, že na vzestupné větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 292,60 m n. m., je nutno odtok z nádrže zvýšit na 40 m3/s, při dosažení kóty hladiny v nádrži 293,40 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina v nádrži již dále nestoupala.

Po následném poklesu přítoku a v případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 40 m3/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí a segmentů bezpečnostního přelivu. V případě, že by odtok klesal pod 40 m3/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 292,60 m n. m.

Po poklesu hladiny na kótu 292,60 m n. m. se odtok z nádrže snižuje (postupným uzavíráním spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu tak, aby nedošlo ke stoupání hladiny) na hodnotu 20 m3/s. Pod kótou 292,60 m n. m. je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 20 m3/s až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na poklesové větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 293,40 m n. m., je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina v nádrži již dále nestoupala.

V případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 20 m3/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu. V případě, že by odtok z nádrže klesal pod 20 m3/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu zásobního prostoru nádrže.


Zvláštní povodeň - VD Žermanice

Podkladem pro vymezení vzniku a dopadu zvláštní povodně na níže položené území je studie "Vodní dílo Žermanice - studie kritických provozních situací" zpracovaná firmou Hydro Expert spol. s.r.o. Praha, prosinec 2000.


Z analýz provozních situací vyplývá:

  • K převedení katastrofální povodně je vodní dílo technicky vybaveno (hrazené přelivy).
  • K poruše betonové tížní hráze s následkem vzniku zvláštní povodně může teoreticky dojít k vysunutí betonových bloků po základové spáře.
  • Průlomová vlna pak dosáhne objemu 31,5 mil. m3 při kulminačním průtoku 14 000 m3/s.

Rozsah ohroženého území:

Profil na toku Dotoková doba
[hod]
Kóta maximální hladiny
[m n. m.]
Maximální průtok
[m3]
Most Horní Bludovice 0,27 274,50 10 085
Havířov - soutok se Sušankou 0,87 251,40 6 745
Areál ČOV Havířov 1,04 247,05 6 056
Most - Ostrava Bartovice 1,75 236,30 6 843
Most - Radvanice tramvaj 3,55 220,50 2 310
Lučina - soutok s Ostravicí 4,24 216,10 1 882
Ostrava - lávka Horova ul. 4,44 212,50 1 790
Ostrava - most Hrušov 5,91 210,30 871
Odra - soutok s Ostravicí 7,20 205,10 871

Maximální odtok z nádrže může na VD Žermanice nastat při poruše:

  • rozstřikovacího uzávěru spodní výpusti. Max. kapacita jedné spodní výpusti je 17,70 m3/s a je menší než neškodný odtok (20 m3/s).
  • segmentového uzávěru bezpečnostního přelivu při hladině v retenčním prostoru. Přepadající množství vody bude závislé na výšce hladiny v retenčním prostoru, maximálně však 42 m3/s.

Postupová doba povodňového průtoku:

Ze stanice
tok - profil
Do stanice
tok - profil
Délka
[km]
Doba
[hod]
Lučina - Žermanice Lučina - Radvanice 19 3 - 5

Druh a rozsah ohrožení

Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterých voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dostatečně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Nebezpečí povodně: situace vzniklé zejména při

  • Dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
  • Déletrvajících dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávání náhleho tání, při vzniku nebezpečných ledových zácp.
  • Vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Z hlediska ohrožení může nastat povodeň – Přirozená

  • Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
  • Zvláštní povodeň

Přirozená povodeň - může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami, nebo chodem ledů, nebo mimořádnými příčinami, jako jsou sesuvy půdy do koryta toků, vytvořením ledových bariér a vytvořením bariér z plovoucích předmětů. Za těchto situací dochází k přechodnému zvýšení hladiny vodních toků, při kterých již dochází k zaplavení území mimo koryto toku. Přirozenou povodní je i stav, při kterém voda může způsobit škody tím, že nemůže z určitého území přirozeně odtékat (nebo je její odtok nedostatečný), nebo dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků.
  • Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.
  • Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako bleskové povodně.
  • Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.

Na území městského obvodu Ostrava-Radvanice a Ostrava-Bartovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů.

Povodně v roce 1997 způsobily záplavu kolem toku řeky Lučiny, jinak tento tok při zvýšených průtocích nezpůsobuje větší problémy. Povodně v roce 2010 způsobily velké erozní výmoly v prostoru zaústění levostranných přítoků Lučiny.

Na Podleském potoce je nejohroženější úsek toku v zastavěné části Bartovic nad ulicí Těšínskou po Bartovický les. Kritická místa byla především v místě propustků. Tyto propustky byly v minulosti rekonstruovány a jejich průtočnost je již v dnešní době příznivější (zhruba na úrovní Q20). Kritické území ohrožené zvýšenými průtoky především při přívalových srážkách je v Bartovicích v ulici U Důlňáku, kde vybřežení vody z toku Důlňák I způsobuje zaplavení silnice, která tak bývá pod železniční tratí v době pro osobní auta neprůjezdná. Průjezdná je pouze pro hasičská auta. Důvodem zaplavování je nekapacitní zatrubnění v podchodu pod železnicí. Stejné problémy způsobují také dva další levostranné přítoky řeky Lučiny v dané lokalitě, jedná se o toky Důlňák III a Důlňák IV. Důvodem je opět nekapacitní zatrubnění v podchodu pod železnicí. Přívalovou srážkou bývá zaplavována také ulice Turgeněvova, kde také v minulosti došlo i k sesuvům půdy.

Ohrožení obce může být způsobeno i vlivem lokální přívalové srážky – bleskové povodně, která vzniká po krátkém přívalovém dešti. Může se vyskytnout i v místech s velmi omezeným vsakováním do půdy. Za intenzivní srážky způsobující bleskové povodně se považuje cca 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod, 60 mm/5 hod a více srážek.

   logo

Ohrožení bleskovou povodní mimo tok

3 řádky, 1 strana

  ID kraje (ČSÚ)   kraj   ID ORP (ČSÚ)   ORP   obec   katastrální území   místo   popis ohrožení    
Seřadit Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně Seřadit vzestupně Seřadit sestupně  
1. CZ080 Moravskoslezský kraj 8119 Ostrava Ostrava Radvanice Ulice Turgeněvova Zaplavení a následná neprůjezdnost ulice Podrobné informace
2. CZ080 Moravskoslezský kraj 8119 Ostrava Ostrava Bartovice Podjezd pod železniční tratí v ulici U Důlňáku Zaplavení a následná neprůjezdnost podjezdu Podrobné informace
3. CZ080 Moravskoslezský kraj 8119 Ostrava Ostrava Bartovice Podjezd pod železniční tratí v blízkosti ulice U Důlňáku Zaplavení a následná neprůjezdnost podjezdu Podrobné informace

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami - může být způsobena přírodními jevy jako je např. sesuvy půdy, ucpáním průtočných profilů propustků a mostů, ledovými jevy a jinými situacemi. V katastrálních územích městského obvodu Radvanice Bartovice se nevyskytují ledové jevy.

Proti vzniku těchto povodní jsou prováděna následující opatření:

  • Odstraňování materiálu a odpadu, který by mohl způsobit ucpání kritických míst toku
  • Čištění koryta, odstraňování naplavenin
  • V době povodně je nutná neustálá kontrola kritických míst členy hlídkové služby a provádění případných opatření příslušníky Sboru dobrovolných hasičů za použití potřebné techniky

   logo

Místa omezující odtokové poměry

16 řádků, 1 strana

tok místo katastrální území začátek jevu na toku
[ř.km]
konec jevu na toku
[ř.km]
popis omezení Detaily
Lučina  Most - místní komunikace  Bartovice  7,870  7,870  Most zasahuje 7 cm do Q100  Detail
Lučina  Potrubí DN800  Bartovice  7,810  7,810  Kapacitní na Q10  Detail
Lučina  Potrubí DN800  Bartovice  6,870  6,870  Kapacitní na Q20  Detail
Lučina  Potrubní lávka  Bartovice  6,269  6,269  Kapacitní na Q20  Detail
Lučina  Silniční most Mitall  Bartovice  6,160  6,160  Kapacitní na Q10  Detail
Lučina  Potrubí  Radvanice  5,208  5,208  Kapacitní na Q10  Detail
Lučina  Lávka pro pěší  Radvanice  4,485  4,485  Lávka zasahuje 98 cm do Q100  Detail
nepojmenovaný (204510001200)  Propustek pod železnicí u ulice U Důlňáku  Bartovice  0,855  0,948  Nekapacitní propustek pod železnicí  Detail
nepojmenovaný (204510001500)  Propustek pod železnicí  Bartovice  0,430  0,522  Nekapacitní propustek pod železnicí  Detail
nepojmenovaný (204510002800)  Propustek pod železnicí  Bartovice  0,825  0,948  Nekapacitní propustek pod železnicí  Detail
Podleský p.  Most za bartovickým lesem na ulici U Pramenů  Bartovice  1,953  1,953  Objekt je nekapacitní pro průtok Q20  Detail
Podleský p.  Most - místní komunikace  Bartovice  1,857  1,857  Objekt je nekapacitní pro průtok Q20  Detail
Podleský p.  Most - místní komunikace  Bartovice  1,803  1,803  Objekt je nekapacitní pro průtok Q20  Detail
Podleský p.  Propustek u vjezdu na pole u vodárenského objektu Ještěrka I (ulice U Potoka)  Bartovice  1,684  1,684  Objekt je nekapacitní pro průtok Q20  Detail
Podleský p.  Propustek u vjezdu na pole u vodárenského objektu Ještěrka I (ulice U Potoka)  Bartovice  1,583  1,583  Objekt je nekapacitní pro průtok Q20  Detail
Podleský p.  Propustek pod ulicí Těšínská  Bartovice  1,538  1,570  Objekt je nekapacitní pro průtok Q20  Detail


Záznamy jsou tříděny podle názvu kraje, ORP, obce, toku a dále podle umístění (říčních kilometrů) a názvu objektu.

   logo

Ohrožené objekty

Statistika Ohrožených osob

Počet zápisů 39
Součet osob 0
Minimum v objektu 0
Maximum v objektu 0
Ohrožených objektů
Počet zápisů 39
Součet objektů 45
Minimum v zápisu 0
Maximum v zápisu 2

39 řádků, 2 strany   První strana  Předchozí strana  1   2   Další strana   Poslední strana Uložit data výběru v souboru: Ohrozene_objekty.csv (popis formátu CSV)


r
ORP Obec Část obce Tok Popis n-letost ohrožujícího průtoku
[n-let]
Převažující účel objektu Ohrožených objektů
Ostrava  Ostrava  Bartovice  Podleský p.  Most - místní komunikace  20  Komunikace  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice  Podleský p.  Most - místní komunikace  20  Komunikace  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice  Podleský p.  Most - místní komunikace  20  Komunikace  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice    Odkaliště, Bartovice    Kontaminovaná místa a skládky (mimo SEKM)    detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice  Lučina  Potrubní lávka  20  Infrastruktura (technické sítě a objekty)  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice  Lučina  Přemostění potrubí DN 800  20  Infrastruktura (technické sítě a objekty)  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice  Lučina  Přemostění potrubí DN 800  20  Infrastruktura (technické sítě a objekty)  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Firma Miniprof, Bartovice  20  Průmysl  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Chata, Bartovice  20  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Chata, Bartovice  20  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Chata, Bartovice  20  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Chata, Bartovice  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Rodinný dům č.p. 418, Bartovice  20  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Rodinný dům č.p. 464, Bartovice  20  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Lučiny  Lučina  Rodinný dům č.p. 505, Bartovice  100  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Podleského potoka  Podleský p.  Rodinný dům č.p. 134, Bartovice  100  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Podleského potoka  Podleský p.  Rodinný dům č.p. 338, Bartovice  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Podleského potoka  Podleský p.  Rodinný dům č.p. 502, Bartovice  100  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Podleského potoka  Podleský p.  Rodinný dům č.p. 641, Bartovice  100  Obytné budovy  detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - LB Podleského potoka  Podleský p.  Rodinný dům č.p. 662, Bartovice  20  Obytné budovy  detail

Ohrožující objekty

   logo

Ohrožující objekty

Statistika Ohrožených osob

Počet zápisů 5
Součet osob 0
Minimum v objektu 0
Maximum v objektu 0
Ohrožených objektů
Počet zápisů 5
Součet objektů 2
Minimum v zápisu 0
Maximum v zápisu 1

5 řádků, 1 strana Uložit data výběru v souboru: Ohrozujici_objekty.csv (popis formátu CSV)


r
ORP Obec Část obce Tok Popis n-letost ohrožujícího průtoku
[n-let]
Převažující účel objektu Ohrožených objektů
Ostrava  Ostrava  Bartovice    Odkaliště, Bartovice    Kontaminovaná místa a skládky (mimo SEKM)    detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - u areálu ArcelorMittal, a.s.    Areál ČOV, ArcelorMittal, a.s.  100  Kontaminovaná místa a skládky (mimo SEKM)    detail
Ostrava  Ostrava  Bartovice - u areálu ArcelorMittal, a.s.  Lučina  Zaplavení areálu ČOV ArcelorMitall, a.s.  100  Čistírna odpadních vod  detail
Ostrava  Ostrava  Benzínová čerpací stanice    OMV ČR, s.r.o., pobočka Ostrava-Radvanice    Kontaminovaná místa a skládky (mimo SEKM)    detail
Ostrava  Ostrava  Vratimovská 689/117  Lučina  ArcelorMittal Ostrava, a.s.    Průmysl  detail

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená jinými - umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.

Za nebezpečí zvláštní povodně se považuje situace při vzniku mimořádní situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla
  • silné zemětřesení
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
  • válečný konflikt
  • teroristický útok

V katastrálním území městské částí Radvanice Bartovice se nenachází žádná vodní díla, která by mohla způsobit zvláštní povodeň.

Na řece Lučině se cca 17 km od městského obvodu Ostrava-Bartovice nachází vodní nádrž Žermanice. V případě poruchy hráze VD Žermanice dosáhne kulminace v profilu Ostrava-Bartovice (most) 6 843 m3/s a nástup povodně se dá očekávat za 3 hodiny a 33 minut. V profilu Ostrava-Radvanice (most - tramvaj) dosáhne kulminace 2 310 m3/s a nástup povodně se dá očekávat za 4 hodiny a 15 minut.

pdf.gif, 1.7kB Opatření před povodní

pdf.gif, 1.7kB Stupně povodňové aktivity

Limity pro vyhlašování povodňové aktivity